How frappante lives? #10 Finally settled down...?

It has been two week since we settled down in our new place in Kennington. And it has been three monts since we moved to England so I think it's time for a bit balance our lives. Our life became hectic. I have a job I don't like where I cannot learn anything new. We pay a lot of money for our rent so it start to be a bit impossible to save some money. Except our roommates we have no new friends because we almost don't have a time to hang out. It is the time to come out with the truth. Let's be honest. Life in UK a bit sucks. 

Every time our friends start asking us "So how are you? How exciting is living in new country? How do you like it there?" every time we said something like "You know, we are here for just few weeks. These things are different, these things are better, we like how multicultural this city is, we are waiting for some opportunities, blah blah blah,..." But from weeks are months now and with Petr we both feel that things are not like they should be. It's not just temporary feeling. Like one of these days you feel like a shit but next day is much better. 

We didn't moved to London to folding jumpers. I know that everybody start somehow. Probably most of them on worse position than me. I don't want to say I am something extra special but I can do more. This job is not enough for me. I deserve better. I don't want to say that for everything is responsible this country. And despite all the negatives what it brings I still do not regret. Moved to UK was not a mistake, it was just poorly chosen option. 

I'll tell you what we should do. Do not move to new country but stay in Czech for few more months, save more money and then travel across the Europe. That is exactly what we feel more like the right option. Actually still we can do that. Still we have some extra money. We have just these obstacles:

1. We have contract for 6 months. What is actually not that bad, because it is just 6 months. Some places has contract for 18 months. We can cancel it before, but we can loose our deposit.
2. Maybe we have not enough money. So we can stay here for few months, save a bit more and then travel.
3. We are not sure if we can live just with two suitcases. That means reduce all our stuff we have even more. From 8 boxes to 2 boxes.
4. We should to count with obstacles about traveling with a dog. We don't want to stress him because of changing places and we don't want stress us, because sometimes it is challenging travel with Bernard everywhere.
5. We know what can Petr do, he can work everywhere just with notebook and internet, but what should I do for our living?
6. We don't know if we are such a big adventurers to travel so much and change the place every two weeks or less. We are bit scared. This could be maybe our biggest obstacle.

This thing, this decision is probably for deeper conversation. But honestly I see it as an option after our contract will end up.

We have a time for thinking about it. Time goes quickly so I believe that you will read about decision soon :) For now I have to deal with my I-don't-have-enough-time problem, with my business problem and with my work problem. Btw, I applied for another job in one of my most favorited company Designers Guild. Fingers crossed, we will see. 
And yes, I almost forgot, following photos are from our flat in Kennington. 

//

Už to budou dva týdny co jsme se usadili na novém místě v Kenningtonu a už to budou tři měsíce, co jsme se přestěhovali do Británie. Takže jsem si řekla, že je čas na malé bilancování našich životů. Naše životy se staly hektickými. Mám práci, kterou nemám ráda, kde se nemůžu nic nového naučit. Platíme hodně peněz za nájem, takže začíná být velmi obtížné nějaké peníze ušetřit. Kromě našich spolubydlících nemáme žádné nové přátele, protože nemáme čas na to si večer někam vyrazit. Je čas vyjít s pravdou ven. Býť upřímná. Život ve Velké Británii zatím stojí tak nějak za houby. 

Pokaždé, když se nás naši přátelé začnou ptát “Tak co, jak se máte? Jak si užíváte bydlení v nové zemi? Jak se vám tam líbí?” pokaždé řekneme něco jako “No to víte, jsme tady jen pár týdnů. Tyhle věci jsou jiný, tyhle věci jsou lepší, líbí se mi, jak je to multikulturní město, čekáme na nějaké příležitosti, bla bla bla,…” Jenže z týdnů se staly měsíce a oba dva s Petrem cítíme, že to není úplně všechno tak, jak by to mělo být. Není to jen dočasný pocit. Takový ten den, kdy se cítíte, že se vám všechno se*e, ale vyspíte se z tohoa druhý den je lepší.  

Nepřestěhovali jsme se sem, abych tady skládala svetry. Vím, že každý nějak začínal. Pravděpodobně spousta lidí na horších pozicích než já. Nechci tvrdit, že zrovna já jsem něco extra, ale mám na víc. Zasloužím si lepší. A nechci tvrdit, za všechno může tahle země. Jsme to my sami. A i přes všechna negativa co to přináší toho pořád nelituju. Přestěhovat se do Británie nebyla chyba, byla to jen špatně zvolená možnost.

Já vám povím, co jsme měli udělat. Neměli jsme se stěhovat, ale zůstat ještě pár měsíců v Česku, ušetřit ještě nějaké peníze a procestovat Evropu. To je přesně to, co cítíme jako mnohem lepší možnost. Vlastně to pořád můžeme udělat. Pořád máme nějaké peníze navíc. Máme jen tyhle překážky:

1. Máme tady smlouvu na 6 měsíců. Což vlastně není tak špatné, protože to je jen 6 mesíců. Jsou místa, kde vám dají smlouvu na 18 měsíců. Můžeme ji zrušit, ale mohli bychom přijít o depozit. 
2. Možná nemáme dostatek peněz. Takže můžeme tady ještě pár měsíců zůstat, ještě trochu našetřit a pak cestovat.
3. Nejsme si jistí, zda jsme schopní žít jen se dvěma kufry. Znamenalo by to zredukovat naše věci ještě víc. Z 8 krabic na 2.
4. Měli bychom počítat s překážkami, které se vážou s cestováním se psem. Nechceme ho stresovat neustálými změnami místa (ale zdá se, že doteď to zvládá úplně v pohodě) a taky nechceme stresovat sami sebe, protože někdy je cestování s Bernardem obtížné kamkoli.
5. Víme, co by dělal Petr, může pracovat odkudkoli jen s notebookem a připojením k internetu, ale co bych dělala já?
6. Nevíme, jeslti jsme až tak velcí dobrodruzi na tak velké cestování s tím, že bychom měnili místo pobytu každé dva týdny nebo i míň. Trochu se bojíme. To bude pravděpodobně naše největší překážka.

Tohle rozhodnutí je pravděpodobně na nějakou hlubší rozmluvu. Ale upřímně to teď vidím jako možnost po tom, až nám tady skončí smlouva.

Máme čas o tom přemýšlet. Ale vzhledem k tomu, jak rychle ten čas běží budete o našem rozhodnutí číst asi brzy :) Teď se zatím musím vypořádat se svým problém s nedostatkem času, se svým podnikatelským problémem a se svým pracovním problémem. Mimochodem, už jsem zažádala o jinou práci u jedné z mých nejoblíbenějších společností Designers Guild. Držte palce, uvidíme co přinese čas.
A jo, málem bych zapomněla, následující fotografie jsou z našeho nového domova v Kenningtonu.

 

Bara Perglova

London, United Kingdom