Hodnota vs. Cena

Od dob, co jsem založila HNST.LY, jsem začala mnohem víc vnímat rozdíl mezi hodnotou a cenou. Stejnojmenný článek jsem před několika měsíci napsala na onestlí blog a byla nesmírně šťastná, že se setkal s tak velkým ohlasem. Jedna věc v něm ale nezazněla, protože se týkal především malých byznysů. Byznysů, které svoje zboží musí prodat, aby se uživily. Dneska jsem si na něj ale vzpomněla znovu.

Už nějakou dobu mám koníčka. Vyřezávám. Lžičky, vařečky, mazací nože, takové hezké dřevěné radosti do kuchyně a pro stolování. Když se tím někomu pochlubím, dotyčný se mě zeptá, zda je někde prodávám. Mám je v prodeji, odpovídám, a za poměrně vysokou cenu, která se těsně objímá s hranicí neprodejného zboží.

A živí tě to?

Ne.

A proč jim teda nesnížíš cenu? Mohla bys jich prodat aspoň pár, udělat si prvních pár zákazníků a podle poptávky cenu navyšovat.

Usměju se. Teď ti, milý příteli, povím ten rozdíl mezi hodnotou a cenou.

Tyhle dřevěné věci dělám pro radost, pro zábavu, pro potěšení. Nevyrobila jsem je jako produkt a není pro mě tedy podstatné, jestli je prodám. Je pro mě dokonce mnohem pravděpodobnější, že je rozdám jako dárek svým drahým přátelům zdarma. Cena je nulová, ale vložila jsem do nich svůj drahocenný čas, vyrobila je s láskou vlastníma rukama a vím, že si obdarovaný takového daru váží. Má pro něj hodnotu.

A proč je teda neprodávám levněji, když mi nezáleží na penězích jak tvrdím?

Protože to netvrdím. Ale pokud bych měla tuhle věc prodat, tak za férovou cenu. Kdybych za to chtěla málo peněz, nepodcenila bych jen výrobek, ale i samu sebe. Materiál je za nula nula prd a to, co na tom nejvíc stojí je moje práce. A ta odpovídá času, který strávím vyřezáváním, několikerým broušením, namáčením, znovu broušením, olejováním, voskováním a leštěním. Protože každý dělám kus od kusu. A každý kus mi několik hodin zabere.

Nechci se tím živit. Až budu chtít, nastavím si úplně jinak proces výroby, aby byl efektivnější a já mohla vyrobit víc kusů za kratší čas a tím i za nižší cenu.

Navíc, pokud si výrobek někdo koupí za tu vysoko nastavenou, bude si ho vážit jinak než když ho koupí za cenu například třetinovou až čtvrtinovou (což je obvyklá průměrná cenová hladina oproti té mojí) a hodnota produktu v tomhle případě úměrně buď roste nebo klesá.

Zpeněžit to, co člověka baví, je skvělé a pokládám to za příjemý bonus. Věřím ale, že ne všechny příjemné věci se nutně musí monetizovat. A taky v to, že mohou mít přínos i jiný než finanční. U koníčků obzvlášť. Pokud bychom i ty relaxační záležitosti dělali primárně pro peníze, není to hobby, ale zase jen další práce. A kam by se pak ztratil čas na odpočinek?