Velký muž plní přání

Před nedávnem jsem oslavila svoje třicáté narozeniny. Můj nejdražší ze mě už dobrého půl roku předtím mámil moje přání k tak významnému výročí. Co by se mi líbilo jsem veděla téměř hned, ale ostýchala jsem se svoji tužbu vyjevit. Jsem přeci už velká holka a neměla bych se rdít téměř pokaždé, byť na to jen pomyslím. Ale už spoustukrát předtím jsem tím příjemně trávila volný čas, někdy přes celé odpoledne až dlouho do noci. Na úplném konci mi bušilo srdce tak splašeně, že jsem ani nemohla usnout a těšila se, až zase začnu znovu. Když jsem se utrvdila v tom, že po tomhle teď touží moje srdce nejvíc, zbývalo jen rozmyslet se, kterou verzi přesně chci. Přeci jen v průběhu let jich vyšlo na trh několik, tvrdé i měkké a já chtěla aby mi hlavně vydržel spoustu let, když vím, že ho budu vytahovat častěji. Specifikaci jsem nakonec nechala být a když se mě Lukáš zeptal naposledy, usmála jsem se jako malá holka a špitla - Harryho Pottera. 

IMG_1947.JPG

Ke třináctým narozeninám jsem dostala v dárkovém boxu do té chvíle vyšlé první 4 díly a četla je stále dokola. Znala jsem je tak dokonale, že jste se mě mohli zeptat na jednu jedinou větu a do dvou minut nejvejš bych vám ji našla. Pátý díl vyšel ve slovenštině asi o měsíc dřív než u nás a já se tak nemohla dočkat, že jsem si ho vyprosila a četla ho v jazyce, který jsem do té doby slýchala jen zřídka. Ale Harry byl Harry a já byla jak na trní, že ho čtu mezi svými vrstevníky jako první. Uběhlo víc než 15 let já jsem pořád absolutní potterhead. A i přesto, že v představě mého velkého dospělého muže je Harry Potter příběh pro sedmileté holky, mi celou paperbackovou sérii v pěkném boxu koupil. And that’s love, bitch! 

Zahloubána do prvního dílu s nadšením, jako bych ho četla poprvé, se na mě takřka nevěřícně díval. Viděla jsem, jak mu na rtech visí ta otázka ‚Proč?‘ Proč to čtu už po stopadesáté, proč mě to tak baví, vždyť není to přece knížka pro děti? Zamyslela jsem se. Kdybych četla Malého prince, nikdo by se nad tím tolik nepozastavoval. I on je krásným a promyšleným příběhem do posledního písmenka. Určený původně dětem, které vyrostly a jako dospělí v něm odhalují skryté významy za příběhy jednotlivých postav. 


Narozdíl od Ruth Graham nesouhlasím s tím, že bychom se měli stydět, když jako dospělí čteme knížky napsané pro děti a dospívající mládež. V literatuře bychom v měli najít zábavu a poučení a přijde mi putna, že to kdosi ve čtyřiceti objeví v příbezích Ferdy Mravence a Brouka Pytlíka. Když už jsem v hlavě neudržela dvacátý důvod proč i Harry Potter stojí za přečtení, sepsala jsem pro svého báječného muže a pro další prvočtenáře tenhle článek. Možná najdou důvod se do jeho magických stránek taky ponořit.

Růst se svými hrdiny

Joanne Rowlingová je skvělá spisovatelka. Když čtete její poslední knihy, tak vám to je jasné. Ale když se vrátíte k té úplně první, uvědomíte si, jak velký kus řemeslné cesty autorka ušla. A dojde Vám to teprve až když dočtete celou sérii a ze samé radosti ji začnete číst obratem znovu. Rozdíl mezi sedým dílem a prvním je markantní. V málokteré sérii můžete sledovat talentový vývoj jako v té o Harry Potterovi. Dospělým prvočtenářům doporučuji první dva díly přečíst rychle. Pokud knihy nečtete s nostalgií potterového nadšence, tak vás jednoduchý jazyk může možná dokonce i nudit. Ale byla by nesmírná škoda to vzdát, protože to nejlepší vás teprve čeká. 

Zároveň je nesmíte vynechat, protože se spoustou událostí, lidí i předmětů se setkáte později. A to je jeden z největších a nejdůležitějších důvodů, proč Harry Potter osloví i dospělé čtenáře. Rafinovanost, se kterou je vystavěna celá zápletka, která má své nenápadné kořeny v Kameni mudrců a jejíž vyrcholení se dozvíte až v sedmém díle svědčí o tom, že Rowlingová je brilantní vypravěčka, která knihy nepíše prvoplánově, ale promýšlí je do podrobností. Postupem času pochopíte, že skoro všechno spolu souvisí a pečlivost, se kterou Rowlingová vkládá nápady do téměř každé věty by dítě docenit nedovedlo.

The story is much bigger inside than outside

Rowlingová si jako jedna z mála autorů uvědomila, že stejně jako rostou a dospívají její hrdinové, rostou a dospívají i její čtenáři. První knihu vyadala v roce 1997 a byla napsaná pro čtenáře kolem deseti let. A skvěle. Poutavý a nesmírně jednoduchý příběh malého kluka se záhadnou jizvou na čele ve tvaru blesku, který žije v přístěnku pod schody, v den svých jedenáctých narozenin se dozví, že je čaroděj a odjede vlakem z nástupiště 9 a 3/4 studovat do školy čar a kouzel v Bradavicích si nebylo těžké zamilovat. Všichni, kdo do té doby nedosáhli svých jedenáctin s nadějí čekali jestli co nevidět nedorazí poštovní sova s dopisem o přijetí. Vždyť kouzelný svět je přeci tak blízko, stačí jen na dvorku za hospodou Děravý kotel zaťukat na třetí cihlu zleva. Kouzly nabitý příběh měl zajímavou zápletku, byl snadno pochopitelný, pro mladé čtenáře čtivý, rozvíjel představivost a chytil za srdce. V roce vydání posledního dílu, Relikvií smrti, je jejím prvním čtenářům kolem dvaceti let a je jasné, že s prvním nadšením z magické nákupní třídy Příčná ulice si nemůže vystačit napořád. A tak se příběh už od třetího dílu stává vážnějším, komplikovanějším a mnohem zajímavějším a proto si jej dokáže vychutnat i sběhlý čtenář. 

Nehledě na to, že v sérii o Harry Potterovi se setkáte se spoustou “dospěláckých” témat. Od týrání dětí, přes diskriminaci, rasovou nadřazenost, mučení, vraždy a smrt až po jednoduchou ukázku toho, jaký vliv má válka na životy obyčejných lidí. V maskovaných řadách přívrženců hlavního padoucha lorda Voldemorta odhalujeme nejen strašlivost činů, jaké páchali, ale také touhu po politické moci, po bohatství, vydírání a důsledek paralyzování společnosti strachem, proti kterému se tak tak stačí bránit. A něco takového v dětských knihách najdete opravdu jen zřídka. 

IMG_2047.JPG

A přestože je prostředím knihy magický svět, brzy pochopíte, že s tím naším “mudlovským” má společného mnohem víc, než se z prvního dojmu může zdát. Má vlastní Ministerstvo kouzel zneužívající svoje pravomoci, ale i udělující platné zákony. Protože i když jste v kouzelnickém světě, nemůžete se bez ohlášky legálně přeměňovat ani v brouka, kouzlit mimo školu před dovršením plnoletosti nebo si pořídit draka jako domácího mazlíčka. Kouzelnický národ hltá seriózní tisk s názvem Denní věštec, který, stejně jako jakákoliv naše média, hromadně a často neblaze ovlivňuje společnost otištěním překroucených pravd bulvárních novinářů. A v nemocnici U svatého Munga se zase každému dostane kvalifikované lékařské pomoci. Jen ty příčiny budou trochu jiné. Třeba nákaza dračími spalničkami, zlomenina po srážce s jiným koštětem nebo nevydařené kouzlo, po kterém vám z uší roste mrkev. V neposlední řadě i tenhle svět zná rozdílné společenské třídy, chudobu, útlak, zloděje a podvodníky, vzdělání a domácí práce.

Proč tedy může dospělé čtenáře Harry Potter taky bavit?

Je čtivý, zábavný, napínavý a to očekává čtenář od jakékoliv beletrie bez ohledu na věk. Používá spoustu přímé řeči, díky čemuž vás vtáhne jako přihlížejícího mezi postavy, děj správně odsepjá a čte se jedním dechem. Každá kapitola posouvá příběh dopředu a i přesto, že má pátý díl bezmála osm set stran, hluchá místa byste tu hledali těžko. Skoro každá věta slouží svému účelu, téměř každá otázka je tu pečlivě zodpovězena. A máte na výběr spoustu postav, které si tu můžete oblíbit nebo je poctivě nenávidět.

IMG_1945.JPG

Skvěle promyšlené charaktery dávají příběhu nesmírnou hloubku. Od bázlivých, přes hrdinské až po největší záporáky jsou jejich rysy, vzhled i jednání popsány tak věrně, že na stránkách doslova ožívají. Svědomitě popsané seznámení s životním osudem lorda Voldemorta vám dokonce pomůže pochopit, proč cítil tak velkou potřebu zprovodit nečistokrevné kouzelníky ze světa. Někomu, kdo nepříšel na svět z čisté upřímné lásky, ale za pomoci nedobrovolného a zlovolného omámení kouzlem a kdo vyrůstal v neosobním prostředí sirotčince v tom nejdrsnějším období 20. století se ani nemůžeme divit, že není sám lásky schopen. Ba co víc, nechápe, že může pro někoho jiného tolik znamenat a lidi, připisující lásce větší význam, považuje za hlupáky. A řekněme si upřímně, Harry Potter je ve své primitivní podstatě příběhem o lásce mnoha podob. A o tom, že je naší největší slabinou a zároveň je nesmírně mocná.

A jestli nejste právě lord Voldemort, kdo by si nečetl rád o lásce?

Keeping the story alive

Až se nadchnete pro příběh svázaný do celkem sedmi knih, vaše rozvíjení zájmu o svět Harryho Pottera nemusí skončit s poslední stránkou. Rowlingová totiž příběh neustále udržuje živý tím, že prozrazuje spletité osudy charakterů před prvním pádem lorda Voldemorta i po velké bitvě o Bradavice. Vymyslela a napsala i celou historii nejen ke spoustě vedejších postav, ale i k vymyšlenému kouzelnickému týmovému sportu Famfrpál v průběu věků nebo malou encyklopedii magických tvorů Fantastická zvířata a kde je najít. Ano, podle její předlohy se natočil i film, nepletete se. 

Přiznávám se. Můj zcela objektivní úsudek ovládá lehká fascinace tímhle dílem jako celkem. Od knih, před doprovodné průvodce, výborně zpracované filmy, fanouškovský web pottermore až po Bertíkovy fazolky tisíckát jinak s příchutí vosku do uší, které lze koupit na Kings Cross. Nicméně jednou věcí jsem si naprosto jistá. Až mi bude devadesát a budu v houpacím křesle číst svým vnoučatům nějaký příběh, bude to tenhle. Protože je chytrý, poučný, nadčasový a neomrzí. A taky protože jsem skrz naskrz Brumbálův člověk.