Lidé: Eliška a Šimon & Braasi Industry

Už víte, že obchod Popout je celý v novém? Funglnágl stránky, skvělí a talentovaní tvůrci a spousta příběhů za nimi. To je přesně můj styl, že? :) Proto jsem byla ohromně ráda, když mě Eva a Klára z Popoutu oslovily, abych pro ně lovila a zaznamenávala příběhy jejich tvůrců pro jejich nový blog. A pro mě je to velkým potěšením!

Living with touch of Sicily.

Living with touch of Sicily.

English version of this story read right here.

Míši dílnu jsme navštívili v rámci hledání poctivých tvůrců pro obchod HNST.LY. Opouštěli jsme jí po několika hodinách, opět okouzleni, tentokrát Míšinou jemností s jakou přetváří mramorové oblázky ze Sicílie na krásné dekorace i užitečné doplňky pro domácnost. 

Shop HNST.LY

I lately met inspiring people to whom doing what they love brings another positive bonus. They are connecting together with another people with similar life attitude. I am not the kind of person who believe in destiny, but I think this is not a concidence.

People: Suzy's little cottage.

 People: Suzy's little cottage. • one week experience via Airbnb • traveling across the Europe on baraperglova.com

This is Susanne. One of most kind people we've ever met. We spent in her lovely cottage via Airbnb in Süderlügum whole last week and it was one the stays which will be remembered for very long long time. 

Suzy has interesting story behind. Süderlügum is her hometown, but for 20 years she lived on Gran Canaria. But after there burned down whole house she decided to come back. "I came back, looking for the house where to live. I choose this one, because I liked the curtains. And I said to myself, yes, this is the place where I can live." 

I think that the white curtains with red roses are actually that detail which started give the look to the whole interior. It's kind of the french style, with white and wooden furniture, with wicker armchairs in the living room and pink and dark lila details around whole house. 

Susanne's friendliness in combination with treasure findings from flea and vintage markets make this house so cozy that you don't want leave this place.

"One thing at a time. I try to repair and renovate this house only by myself and I do it very slowly. Never it will be completely done and I like it, because still I have something to do. And if not, I can make little changes. Like in the garden. I like to change it time to time and never get bored." 

//

Tohle je Susanne. Jedna z nejmilejších lidí, jakou jsme vůbec poznali. Strávili jsme v její chaloupce, pronajaté přes Airbnb, v Süderlügumu jeden týden a byl to jeden z těch pobytů, na které budeme ještě dlouho dlouho vzpomínat.

Suzy má za sebou velmi zajímavý příběh. Süderlügum je její rodné město, ale když jí bylo kolem třiceti odstěhovala se na Kanárské ostrovy. Ale poté, co tam jejich dům vyhořel do základů se hlavně z ekonomických důvodů vrátila zpátky. "Vrátila jsem se a hledala dům, kam se nastěhovat. Vybrala jsem si tenhle, protože se mi moc líbily jeho závěsy. Takže jsem si řekla, tady se mi líbí, tady bych mohla žít."

Myslím, že bílé závěsy s červenými růžemi jsou pravděpodobně detailem od kterého se odvíjelo celé zařízení v interiéru. Je v takovém francouzském stylu, s bílým a dřevěným nábytkem, s proutěnými křesly v obývacím pokoji a růžovými a fialovými detaily po celém domě. 

Susannina přátelskost, spolu s poklady z bleších a vintage trhů dělají tuhle chaloupku tak útulnou, že se vám tohle místo těžce opouští.

"Každou chvíli něco. Snažím se dům opravit a zrenovovat svépomocí a dělám to hodně pomalu. Nikdy to nebude hotové a to se mi vlastně líbí, protože pořád mám co dělat. A když ne, pořád můžu dělat malé změny. Jako třeba na zahradě. Mám ráda čas od času malou změnu, protože mě to pak nepřestane nudit."

One of thing we will gonna miss a lot are her amazing breakfasts. She always made a coffee and decorated dining table with different plates every morning. The table was full of fresh bread, plate with salami and meat, another with kinds of cheese, bowls with her own home made delicious marmalade, also there was vegetable and fruit and every day something bit different. Always it looked so amazing!

I know that she like to do it nice. She worked in gastronomy for about 40 years and once she said "It's important that if you do something, you have to do it with a pleasure. Because then people know and feel it when you don't like what you do." 

That's true. I think she should definitely raise the price. We would be willing to pay twice for stay here. But she doesn't do it for money.
"Once I had a nice family here. They wouldn't be able afford it if it would be more expensive."

//

Jedna z věcí, které nám budou chybět moc jsou její úžasné snídaně. Vždycky nám připravila kávu a nadekorovala stůl pokaždé jinými hezkými talířky. Stůl byl plný čerstvého pečiva, talíře s uzeninami, jiného se sýry, misek s její vyniající domácí marmeládou, ovocem a zeleninou, každý den jsme ochutnali něco trochu jiného. A vždycky to vypadalo tak náramně dobře! 

Poznali jsme, že jí baví dělat věci takhle hezké. Pracovala v gastronomii skoro 40 let a jednou nám řekla "Je důležité, ať už děláte cokoli, musíte to dělat s potěšením. Protože pak lidé poznají, že to co děláte vás nebaví."

To jest pravda pravdoucí. Myslím, že by určitě měla zvednout cenu. Třeba my bychom jí zaplatili dvojnásobek. Ale ona to pro peníze nedělá.
"Jednou jsem tady měla takovou milou rodinu. Nemohli by si to dovolit, kdyby to bylo dražší."

The first thing Petr thought when we arrived was "Yeey, that's a Smurf's cottage!" well yes, the blue color is kind of traditional here.
Suzy later showed me few pictures of the house and garden 5 years ago when she rented this house. "It was completely wild! It cost me a lot of work, but now I am very proud of my garden." 

She do everything with love and she taught us a lot for one week! We are in loved with her, her cottage with reed roof, her old dog lady Linda, cat Lani and I am sure that when we will be on the way up there again we'll at least visit her. 

//

První věc, kterou si Petr pomyslel když jsme na místo přijeli bylo "Jéé, šmoulí chaloupka!" no ano, modrá je tak nějak typická pro tuhle oblast. 
Suzy mi později ukázala několik fotek domu a zahrady jak vypadala před pěti lety, když si dům pronajala. "Byla to úplná divočina! Stálo mě to hodně práce, ale teď jsem na svojí zahradu pyšná."

Všechno co dělá, dělá s láskou a naučila nás toho tolik za jeden jediný týden. Zamilovali jsme si jí, její chaloupku s rákosovou střechou, její stařičkou psí společnici Lindu i kočku Lani (A to kočky nemáme moc v lásce, ale tahle barvy espressa a bílé kávy si nás získala. Možná proto, že máme rádi espresso a bílou kávu?) a jsem si jistá, že až se budeme vracet na cestách zase nahoru, tak jí minimálně navštívíme.

People: Emil's goatfarm in Medulin

IMG_3067.jpg

We planned goat farm trip for another day than we actually were, moreover we went there a bit late, around 6 pm so I hoped that I will have enough light for catching few shots. But I was excited about going to this farm, because I want create new category People and devote there a space to what interesting people do for living or what they do for pleasure.

Upon arrival at a small farm in Medulin showed the most enthusiasm our Bernard, who happily bark like crazy and in his eyes you could literally see the desire to play for a while shepherd dog and run into a goats. In his case they would probably run away, rather than form in a flock, so Peter stood at a distance and I went to meet the smiling Emil, owner of this farm. Emil welcomed us with a firm and hearty handshake and immediately apologized, he did not speak much English, but who felt embarrassed was actually me because he could communicate in German and Italian. By the way as we noticed during our stay, it is quite common for Croats speak these languages.

Emil bought the first goat 31 years ago, when his daughter was born and laughing adds that as the family grew, grew the flock as well. Before goat farm was founded he worked as economist at different companies, but as he himself admits, he had always been an environmentalist in his mind, so the farm was quite natural decision. Now he has about fifty goats and this year expect production of 10 - 15 kilos of goat cheese a day.

A lot of customers who buy Emil's cheese there are regular customers, but they did not have problems with sales anyway. When recently intervened in Croatia goat disease, a lot of farms were significantly affected, but it wasn't the case of Emil's farm and his cheese is even more desirable.

It was not easy to take pictures of goats up close, because they hopped across the farm and were quite restless. But the order was very well taken by two Croatians shepherds and I must say they were one of nicest dogs I've seen in a while :)

Then we went to see the small cute goatlings that are currently still in the corral and before leaving Ivo showed us the amazing space where goats graze. They haven't available only garden and olive grove, but huge field just across the road as well. Happy goats :))

But our excursion didn't end here. We stopped in the center of Medulin at Emil's wife Ingrid, who showed us the space where goat's milk cheese is produced. Inside, everything was pretty clean and quiet as the first batch of cheese they will produce next week, because season right begins. Ingrid showed me all the machines, instruments and apparatus for producing and then the grids where goat cheese matures. On them sat a few cobs first cheese they prepared just only for their own consumption.

I really admired them for all they established by themselves as well as manufactures a cheese. On the way back Ivo told us that Emil and Ingrid are both really hardworking people. They have always been very active, Emil was for 6 years as a farmer and Medulin mayor at the same time and I just said that I should to take them as an great example.

//

Výlet na kozí farmu jednoho z přátel našeho hostitele Iva jsme měli původně naplánovnaou na jiný den, než jsme skutečně byli, navíc jsme dorazili až v podvečer, chvíli po šesté, kdy se už výrazně smrákalo a tak jsem doufala, že zachytím aspoň pár záběrů dokud bylo aspoň trochu světlo. Ale moc jsem se na farmu těšila, hlavně proto, že jsem už dlouho plánovala kromě toulek po obchodech (Shoptours) založit i kategorii, která by byla věnována lidem a tomu co dělají, co je jejich řemeslo, čím se živí nebo alespoň čím se baví.

Po příjezdu na malou farmu v Medulinu projevoval nejvíc nadšení náš Bernard, kdy radostně štěkal jako o závod a v jeho očích jste doslova mohli spatřit tu touhu si na chvíli zahrát na pasteveckého psa a ty kozy pěkně prohnat. V jeho případě by se spíš rozutekly než utvořily stádo, takže s Petrem stáli opodál a já se vydala vstříc usmívajícímu se Emilovi, kterému farma patří. Emil nás přivítal pevným a srdečným stiskem ruky a hned se omlouval, že neumí moc anglicky, ale zahanbeně jsem se cítila já, protože on se uměl domluvit ještě německy a italsky, což, jak jsme si během našeho pobytu všimli, je u Chorvatů poměrně běžné.

Emil si pořídil první kozu před 31 lety, když se mu narodila dcera a se smíchem dodává, že jak se rozrůstala rodina, rozrůstalo se i stádo. Předtím, než kozí farmu založil byl ekonom v různých firmách, ale jak sám přiznává, myslí byl vždycky ekolog, takže farma byla poměrně přirozeným rozhodnutím. Teď má koz kolem padesáti a letos očekává výrobu 10-15ti kilogramů kozího sýra denně.

Spousta zákazníků, kteří u něj kupují sýr jsou stálí zákazníci, ale ani tak nemají s odbytem problémy. Když před nedávnem zasáhla v Chorvatsku kozí choroba, spoustu farem to znatelně zasáhlo, ale Emilovy farmy se to nedotklo a jeho sýr je tak ještě více žádaný.

Nebylo snadné kozy vyfotit zblízka, protože neposedně hopkaly po celé farmě a byly poměrně dost živé. Ale o pořádek měl dobře postaráno párek dvou černých chorvatských pasteveckých psů a musím říct, že milejší hafany jsem už dlouho neviděla :)

Pak jsme se šli podívat na malá kůzlátka, která jsou momentálně ještě v ohradě a před odjezdem z farmy nám ještě Ivo ukazoval ten úžasný prostor kam se kozy chodí pást. Nemají totiž k dispozici jen zahradu a olivovníkový sad, ale ještě celé obrovské pole hned přes cestu. Šťastné to kozy! :))

Na samotné farmě ale naše exkurze neskončila. Zastavili jsme se v samotném centru Medulinu u Emilovy ženy Ingrid, která nám ukázala prostory, kde se z kozího mléka vyrábí sýr. Uvnitř bylo všechno nádherně čisté a tiché, protože první várka sýra se tu bude vyrábět až za týden, sezóna totiž terpve začíná. Ingrid mi ukázala všechny stroje, nástroje a přístroje pro výrobu a taky rošty, kde kozí sýr dozrává. Na nich trůnilo pár bochníčků prvního sýra, který si zpracovali zatím jen pro vlastní spotřebu.

Moc jsem je obdivovala za to, že všechno co mají si zřizovali svépomocí, stejně tak vyrábí i sýr. Ivo mi cestou ještě doplnil, že Emil i Ingrid jsou oba dva opravdu tvrdě pracující lidé. Vždycky byli hodně aktivní, Emil byl dokonce 6 let jak farmářem, tak i Medulinským starostou současně a já jsem si hned říkala, že bych si z nich měla vzít příklad.

Be able to touch people's hearts.

 
 Be able to touch people's hearts. Interview with Charlotte Campbell • baraperglova.com/blog

Pro českou verzi interview s hudebnicí Charlotte Campbell srollujte dolů


I first heard Charlotte sing the week before I moved to London. Just when me and my friend went through London's Southbank, I've heard that beautiful tone of her voice from afar. We stood around a crowd of people which swayed to the rhythm of her songs. I was fascinated by that petite blonde whose smile made such a charming atmosphere. After a while I got carried away and imagined all parts of London, of which Charlotte sang. Even then I knew that I'll be back. If not in person, then definitely through her music. I also knew that I definitely want to write about her. Through her songs she brings value to other people. And I want to write about such people.

You often perform live on London Southbank. How did you start performing live and where did you find courage to do it?
I first starting performing in a school Soul band. It wasn't my genre of music really but I really knew I wanted to use my voice somehow and my teacher gave me the courage to audition and the chance to perform. After that I found my voice in folk/pop music and started performing in small local venues, I was 16 then and sometimes had to sneak in the back because they were 18+ venues. I don't know where I got the courage from, I've never seen performing as something to be nervous about, I really feel like its what I'm meant to be doing!

I read that you were surrounded by music since you were little and you wrote your first song at age of 15. What would you do if you didn't decide to become a musician?
I adored being at school, I used to work very hard on my school work in every subject. I wasn't very good at maths or science but I tried really hard, and I loved English. When I was very small my room was full of books and I used to read a book in a day sometimes. As I got older I started reading poetry and I found that helped my songwriting a lot. I think if I wasn't a musician I would have enjoyed being a teacher, and I still consider it for a future career, maybe teaching music and English. But hopefully not maths, for the children's sake!

You graduated from the prestigious BRIT School, from which came many famous artists such as Adele, Leona Lewis, Amy Winehouse and more. You said you want to follow in the footsteps of previous alumni. Which one of these artists inspires you or is closest to your music?
I find what Adele has achieved really inspiring, she has mastered a genre of music that is rarely touched upon these days. Everything is so fast paced and loud these days that I think its amazing for an artist to use her voice to make everything stop. Adele takes no notice of current fads in the music scene or making something that will appeal; she just makes her music and it appeals to everyone because it stands out from everything that everyone else is doing. I really admire her and I hope that I can one day be in a league of my own like that. Another ex pupil of the BRIT School is Katie Melua, who actually inspired me to take up the guitar in the first place, you should check her out!

If you could change something with your music, what would it be?
Right now I'm so lucky to be making music independently, which means I have nobody to tell me what to do with my music! Having complete control over my music means that if there's something I want to change, I can change it! I think I am my own worst critic and I get down on my songwriting sometimes but then I think, being unhappy with what you have achieved won't get you anywhere, you have to take what you have and run with it. Change what you can but then just remember its yours and you can't please everyone.

Music is a big part of your life. How does your usual day looks like?
That's a really funny question, because my favorite thing about my life right now is that no day is the same. Not a single one! One morning I will wake up early, go busking and sometimes stay out playing music until late into the night. Other days I will be going into a school, teaching them about music and the music industry and playing a few songs for the students. Some days I jump on the train across the country to play at a wedding, or at a corporate event or a party! Then there are days where I sit at home and focus on my writing, when I get stuck I go for a walk and usually end up in the library with my head in a book! I also take a day to record and upload my YouTube video. Some days I have a band rehearsal or a gig in the evening. Once a week I TRY and spend the day answering emails (that's today; sorry my reply was late!) and I usually take up to 5 hours to get through all my emails and Facebook messages, and it seems like the second I'm through I have another 10 messages waiting! 

What made you happy most recently?
I met a little girl while I was busking, she had made a little headband to wear like mine and her mum said they had been watching my YouTube videos. It was magical and made me remember to keep going!

Do you plan to perform live on other places? Where can we hear you sing live?
I tend to do just one or two gigs every month or so as I don't like to pressure people to come and see me every other evening! My next gig is Janurary 6th at The Alley Cat.

What are your future plans and dreams?
My dream is to make a living from my music, to be a self made musician and to touch people's hearts with my lyrics and voice.


Thank you Charlotte for your time and I wish you lots of other hearts you'll be able to touch...

Charlotte Campbell official website • listen to her music on YouTube • buy her albums on iTunes

//

Poprvé jsem slyšela Charlotte hrát týden před tím, než jsem se přestěhovala do Londýna. Zrovna jsme s kamarádkou procházely London’s Southbank a já jsem už z dálky slyšela nádherně znející tón jejího hlasu. Zastavily jsme se kolem hloučku lidí, kteří postávali a kolébali se do rytmů jejích písní doprovázených kytarou a já jsem se fascinovaně dívala na tu drobnou blondýnku jejíž úsměv dodával celé té atmosféře jisté kouzlo. Na chvíli jsme se zastavily a nechaly se unášet do všech koutů Londýna, o kterých Charlotte zpívala. Už tehdy jsem věděla, že se tam budu vracet. I kdyby ne osobně, tak prostřednictvím její hudby určitě. A taky jsem věděla, že o ní určitě chci napsat. Je jedna z dalších lidí, kteří svojí tvorbou přináší hodnotu ostatním. A o takových lidech chci psát.

Často vystupuješ živě na London’s Southbank pod London Eye. Jak jsi se k živému vystupování dostala a kde jsi na něj našla odvahu?
Poprvé jsem začala živě vystupovat v soulové školní kapele. Nebyl to zrovna můj žánr hudby ale věděla jsem, že chci svůj hlas nějak využít a moje učitelka mi dodala odvahu při konkurzu a příležitost k vystupování. Poté jsem našla svůj hlas ve folkové/popové hudbě a začala vystupovat na lokálních místech. Tehdy mi bylo 16 a občas mě na ně musel někdo propašovat, protože tahle místa byla přístupná od 18ti. Ani nevím, kde se ve mě bere odvaha k vystupování, nikdy jsem neviděla vystupování jako něco z čeho být nervózní, protože mám pocit, že to je něco, co opravdu chci dělat.

Četla jsem, že hudbou jsi byla obklopená odmalička a svojí první písničku jsi složila v 15ti letech. Čím bys ale asi byla, kdyby ses tehdy nerozhodla, že budeš hudebnice?
Miluju být ve škole, jsem zvyklá ve škole velmi tvrdě pracovat v každém směru. Nebyla jsem nikdy moc dobrá na matematiku nebo vědy, ale opravdu jsem se snažila a vždycky jsem milovala angličtinu. Když jsem byla malá, můj pokoj byl plný knížek a dřív jsem občas přečetla jednu knížku za den. Jak jsem byla starší, začala jsem číst poezii a zjistila jsem, že mi hodně pomáhá při psaní písní. Myslím, že kdybych nebyla hudebnice, zvažuju jako svojí budoucí kariéru být učitelkou, možná hudby a angličtiny. Ale hlavně jen ne matematiky! 

Vystudovala jsi prestižní BRIT School, ze které vzešlo spousta slavných absolventů jako třeba Adele, Leona Lewis nebo Amy Winehouse a další. Ale který z absolventů je pro Tebe největší vzor a který je Ti svojí tvorbou nejbližší? 
Zjistila jsem, že to, čeho dosáhla Adele je velmi inspirující. Zvládla žánr hudby, který se jen zřídka objevuje v těchto dnech. Všechno je dnes tak rychlé a hlasité a já myslím, že je pro umělce úžasné svým hlasem všechno pozastavit. Adele si nehraje na módní trendy v hudbě nebo na to, co se zrovna líbí. Ona dělá svojí hudbu, která apeluje na každého, protože vyčnívá ze všeho co dělají všichni ostatní. Opravdu ji obdivuji a doufám, že jednoho dne budu ve stejné lize jako ona. Další absolvent z BRIT School je Kate Melua, která mě inspirovala, abych kytaru držela na prvním místě, měli byste si ji rozhodně poslechnout!

Kdybys mohla svojí hudbou něco změnit, co by to bylo?
Zrovna ted mám takové štěstí, že můžu svojí hudbu dělat nezávisle, což znamená, že tu není nikdo, kdo by mi říkal, co bych se svojí hudbou měla dělat! Mít naprostou kontrolu nad svojí hudbou taky znamená, že když je tady něco, co chci změnit, tak to i můžu změnit! Myslím, že jsem svůj nejhorší kritik a někdy jsem na sebe hodně přísná, co se týče psaní písní, ale pak si pomyslím, že být nešťastný s tím, co jste udělali nikam nevede. Takže prostě musím sebrat to co mám a něco s tím udělat. Snažím se změnit všechno co se dá, ale musím si pamatovat, že jsem to já a nemůžu se zavděčit všem.

Hudba je velkou součástí Tvého života. Jak vlastně vypadá Tvůj normální den? 
To je opravdu dobrá otázka, protože momentálně je jednou z oblíbených věcí na mém životě to, že ani jeden den neni stejný. Ani jeden! Jeden den se vzbudím brzy, jdu hrát na ulici a někdy tam zůstanu stát a hraju až pozdní noci. Jiný den zase jdu do školy, učit studenty o hudbě a hudebním průmyslu a zahrát jim pár songů. Jiné dny zase nasednu na vlak a jedu přes celý kraj, abych hrála na svatbě, firemním večírku nebo párty. Pak tady jsou taky dny, kdy se snažím soustředit na psaní a když se zaseknu, jdu se projít, ale obvykle stejně zase skončím v knihovně s hlavou v knížkách! Taky si vyhrazuju jeden den na nahrávání mých písní na YouTube. Někdy mám zase zkoušku s kapelou nebo večerní vystoupení. No a jednou týdně se SNAŽÍM strávit jeden den odpovídáním na e-maily a obvykle to zabere tak 5 hodin, než se prokoušu maily nebo zprávami na facebooku a zdá se to jako vteřina když jsem v nich ponořená a už na mě čeká zase dalších 10 nezodpovězených zpráv!

Co Ti v poslední době udělalo největší radost?
Během vystupování jsem potkala malou holčičku, která si vyrobila čelenku do vlasů, takovou jako nosím já a její máma mi pověděla, že se dívaly na moje videa na YouTube. Bylo to takřka magické a připomnělo mi to, že kvůli takovým věcem má smysl pokračovat v tom co dělám.

Plánuješ na nejbližší dobu ještě další živé vystupování na jiných místech? Kde se na Tebe můžeme těšit?
Mám ve zvyku dělat jen jeden nebo dva konzerty měsíčně, nechci tlačit na lidi, aby se na mě chodili dívat každý druhý večer. Moje další vystoupení je 6. ledna v The Alley Cat.

Jaké jsou Tvoje plány do budoucna? Kam směřují Tvoje sny?
Můj sen je živit se hudbou a dotknout se lidských srdcí svými texty a hlasem.

 

Děkuji Charlotte za Tvůj čas, který jsi mi věnovala a přeji Ti spoustu dalších srdcí, kterých se budeš moct dotknout.

Oficiální stránky Charlotte Campbell • poslechněte si její hudbu na YouTube • její alba si můžete zakoupit na iTunes

 

Meadows. Scented candles with a story.

 
 Nightfall gift box  collection // Dárková kolelkce Nightfall • baraperglova.com/blog

Nightfall gift box  collection // Dárková kolelkce Nightfall • baraperglova.com/blog

I saw Meadows candles for the first time in February this year in Novesta Gallery - fashion boutique in Prague. Looking at the elegant gift packaging I thought it's some longtime french maker. But I was very pleased to find out that they are actually handmade in Czech republic. The glass mould was found in old glass factory and is more than 100 years old. I immediately decided to write a post about these wonderful sweet-scented products! But I couldn't find any more informations about people or any story about this brand. So I got an idea to contact one of founders of Meadows - Vladimira Fremuthova a ask her more about it. 

// 

Poprvé jsem svíčky Meadows zahlédla v únoru tohoto roku v Novesta Gallery, butiku v centru Prahy, a při pohledu na nádherné elegantní dárkové balení jsem usoudila, že jde určitě o nějaké svíčky francouzské firmy, která je na trhu desítky let. Jak mile překvapená jsem byla, když jsem po čase zjistila, že jde o produkty české ruční výroby v ručně foukaném skle se vzorem podle 100 let staré formy nalezené ve starobylé české sklárně. Hned jsem věděla, že o těch nádherných voňavých výrobcích chci napsat, ale informace a lidské příběhy, které se za značkou skrývají a které mě zajímaly jsem nikde nenašla. Což mě přivedlo na nápad položit pár otázek přímo jedné ze zakladetelek značky Meadows Vladimíře Fremuthové a dozvědět se tak něco víc.

Pro českou verzi interview scrollujte dolů. 

Vladimíra Fremuthová (top photo), Lucie Mannová 

You lit your first candle one year ago. Who started this business with you?
I started making Meadows scented candles together with Lucie Mannova and we are still the two founders. Our passion is to try new things and we like scented products.

The final product is made by more than the two of us. Fortunately we met capable people and companies that helped (and are still helping) us. We have to thank the glass factory, print factory, graphic designer, PR manager and many other people.

Was is the old glass mould that gave you the idea of making scented candles? Why did you decide to make candles and not glasses or decorations?

We wanted to combine two beautiful elements - czech glass tradition and scent for your home. The story where the hundred-years old glass mould was found now continues. It also shaped the overall style of Meadows brand. Rhombus shape looks like the flame of a lit candle and is also typical for cubist Prague.  

Can you tell us more about how candles are manufactured and how many people participate during the process? Also how many candles did you make before you were satisfied with the final product?

There is a very long process that starts with blowing the glass, filling it, packing it and dispatching. We inspect the quality of every glass on our own. 

Every product is handmade and wax is mixed in small portions to preserve the scent. Lot of hands touch the product during making but we always make sure to keep the fingerprints off the glass. Lucie and I supervise the production and also vigorously participate.  

 

First testing was the most time-consuming one and it lasts about a year. Not every wick is the same as the other so we had to change the composition few times in order to find the best one. The point was to make sure the wax burns all the way down and does not leave any leftovers on the glass. We also wanted the wick to burn gradually and not leave any black fragments. Our flats were full of candles we tested in cold or warm temperature and while burning short or long period of time. At the end of it all we found the best product and begin the manufactory. 

 

The wax is made of soy from Illinois and Indiana, US and wick is made of egyptian cotton. How did you found these materials and why did you decide to use it?

 

This was a great challenge. Unfortunately simply googling the query "making the wax" is not the way it works. We were searching for our suppliers for several months. 
From the begining we knew we want to make soy wax because it's natural, antialergic and it doesn't release CO2. Soy wax is burning slower and melts at lower temperatures. So our candles burns 50% longer than paraffin candles. Another advantage is very easy removal from fabrics or furniture. Soy wax also releases more scent. Our wax is 100% natural and ecological. 

The wax supplier is a company with years of experience and it was found in 1914. They only specialize in production of natural wax. 
Wicks are made of real egyptian cotton that (unlike the syntetics) is harmless and burns clean.  

 

Are Meadows candles available also abroad?

Currently our candles are sold in United Kingdom and we negotiate with a shop in US. 

Do you plan to stick only with candles or can we expect any other scented items?

This year we will introduce two new fragrances inspired by evening and night sky. One fragrance will be in limited-edition glass made by prestigious czech glass factory Verreum. Mysterious black glass has silver inside so the candle flame is mirror-reflected. This candle will be available in classic size or bigger one with three wicks and capability of burning for long 150 hours.

Next we also plan to introduce some news. We are already testing new fragrances and there's more to expect. 

And I am definitely looking forward to this news!
Thank you Vladimira for very kind interview and wish you a lot of more successful scented ideas.
 

 

 Meadows scented candles websites

Světlo vonných svíček Meadows se poprvé rozzářilo zhruba před rokem. Kdo všechno stál nebo stojí za zrozením značky Meadows?

Značku vonných svíček Meadows jsme založily s Lucií Mannovou a jsme to stále my dvě, kdo za firmou a jejími výrobky stojí. Spojuje nás nádherná práce s vůněmi a nadšení do nových věcí. 
Finální produkt není ale jen naší zásluhou, na cestě jsme potkaly velmi schopné lidi a společnosti, které se na svíčkách podílely a stále podílejí. Velké díky patří sklárně, tiskárnám, grafikovi, PR manažerce a mnoha dalším. 

K nápadu vyrábět zrovna svíčky Vás přivedla ta forma, kterou jste našli ve sklárně nebo za tím bylo něco víc? Proč to nebyly klasické skleničky? Nebo dekorativní předměty ze skla?

Celkovým záměrem bylo spojit dvě krásné věci – české sklo a vůni pro domov. Navázaly jsme tak na příběh české sklárny, kde jsme stoletou formu objevily. Tak pak dala podobu celému designu značky Meadows. Vzor kosočtverce nám připomínal nejen plamen svíčky, ale i kubistický styl, který je pro Prahu tak typický. 

Můžete nám prozradit něco víc k výrobnímu procesu? Kolik lidí se na něm podílí? A třeba mě osobně by zajímaly ty prvopočátky, třeba kolik svíček jste vyrobili, než jste byli spokojení s konečným produktem? 

Od vyfouknutí skla po jeho naplnění, zabalení a expedici uběhne velmi dlouhá cesta. Každou skleničku si ve sklárně osobně přebíráme a kontrolujeme její kvalitu.
Veškeré produkty jsou ručně plněné a míchané v malých dávkách pro lepší uchování parfemace. 
Svíčky jako takové se tedy dotkne nespočet lidských rukou, kteří závěrem pracují doslova a do písmene v rukavičkách, aby na skle nezůstávaly otisky prstů. U každé výroby jsme s Lucií osobně přítomny a intenzivně se na ní podílíme. 

Prvotní testování svíček bylo časově asi nejnáročnější a trvalo téměř rok. Ne každý knot vám hoří s daným voskem a tak jsme v průběhu testů několikrát musely měnit složení než jsme konečně našly to nejlepší. Cílem bylo, aby svíčka celá vyhořela a nezůstávaly voskové okraje na skle. Od knotu jsme požadovaly postupné uhořívání a nezanechávání černých úlomků na vosku. Naše byty byly plné svíček, které jsme testovaly v zimě, v teple, při krátké či dlouhé době hoření. V každém pokoji hořela jedna z finálních parfemací. Na konci nás však čekal den, kdy jsme byly se vším spokojené a mohly jsme začít s výrobou.

Vosk svíček Meadows je ze sóji, která pochází z Illinois a Indiany a knoty jsou z egyptské bavlny. Jak na takové materiály vlastně člověk přijde a jak jste zjistili, kde je hledat?

Hledání vhodných společností byla velká výzva. Bohužel to nefunguje způsobem, že si zadáte do googlu “výroba vosku” a vyjede vám široká nabídka. Naše dodavatele jsme hledaly několik měsíců. 
Od samého začátku jsme věděly, že budeme svíčky vyrábět ze sójového vosku, který je přírodní, neuvolňuje CO2  a je vhodný i pro alergiky. Sójový vosk hoří pomaleji a taje při nižších teplotách, svíčky tak vydrží o 50% déle než parafínové. Další výhodou tohoto vosku je jeho snadná odstranitelnost z textilu či nábytku. Vonné svíčky ze sójového vosku uvolňují i více vůně. Námi používaný vosk je 100% ekologický a přírodní. Společnost, která nám vosk dodává má letitou tradici, byla založena v roce 1914 a specializuje se výhradně na výrobu přírodních vosků.
Používáme knoty z pravé egyptské bavlny, která je na rozdíl od syntetických vlákem neškodná a její velkou výhodou je dlouhovláknitá a hustá struktura, která zajišťuje kvalitní a čisté hoření.
 
Jsou už svíčky Meadows k dostání i v zahraničí?

V současné době se svíčky prodávají v Anglii a v jednání jsme i s prodejnou v USA. 
 
Plánujete zůstat jen u svíček nebo se můžeme těšit i na další voňavé produkty? Kam povedou další kroky značky Meadows?

Pro letošní rok představíme 2 nové vůně inspirované večerem a noční oblohou. Jedna z vůní bude prezentována v limitované edici skla, která je dílem prestižní české sklárny Verreum. Tajemné černé sklo je uvnitř postříbřené a svíčka tak při zapálení odráží plamen jako v zrcadle. V tomto skle si může zakázník vybrat mezi klasickou velikostí či maxi svíčkou se třemi knoty, která vydrží hořet dlouhých 150 hodin.
V příštím roce plánujeme uvést na trh několik dalších novinek. Již nyní testujeme parfemace a myslím, že je na co se těšit.

 

Já osobně se novinek nemůžu dočkat!
Děkuji Vladimíře za velmi milý rozhovor a přeji mnoho dalších voňavých nápadů. 
 

 

Vonné svíčky Meadows

Looking for Czech design in foreign countries? Try British Bohemica.

I created new category on my blog - Interviews. Let me introduce you nice Michaela, founder of Bohemica online store based in London, who had time for a little interview with me.

// 

Vytvořila jsem novou kategorii na svém blogu - Interview. A moje první osobnost je sympatická Michaela, zakladatelka online shopu Bohemica založeného v Londýně, která si našla čas na rozhovor se mnou.

Pro českou verzi scrollujte dolů 

BOHEMICA - new online store offering you a unique collection of the finest Czech design, fashion, jewellery, homeware, toys and gift ideas for your Bohemian lifestyle. 

  “People visit Prague and fall in love with it. But they leave with mementos and souvenirs which have little to do with neither the real Czech culture nor the talent of local designers. With BOHEMICA I want to change that and share their work with a larger audience.”   //    "Lidé navštíví Prahu a zamilují se do ní. Ale opouštějí ji s upomínkami a suvenýry, které nemají skoro nic společného s českou kulturou nebo místními designéry. S BOHEMICOU to chci změnit a ukázat jejich práce širší veřejnosti."    

“People visit Prague and fall in love with it. But they leave with mementos and souvenirs which have little to do with neither the real Czech culture nor the talent of local designers. With BOHEMICA I want to change that and share their work with a larger audience.”

// 

"Lidé navštíví Prahu a zamilují se do ní. Ale opouštějí ji s upomínkami a suvenýry, které nemají skoro nic společného s českou kulturou nebo místními designéry. S BOHEMICOU to chci změnit a ukázat jejich práce širší veřejnosti."

 

For how long do you live in London?
Britain is my emotional affair. After I had lived here for three years in the nineties, I knew that I want to return again. This wish came true, and I live in London for 6 years now.

Before you move you worked a lot in a field of culture, media and film industry and your current project Baoli and Bohemica seems to be so far from what you were doing before. Is there any connection between areas in which you worked before or did you just decide to start on something completely new?
I think that everything I do has one thing in common and that are creativity and people. I'd love to discover new exciting products and things that have a story and bring people joy. Invent a new way to customers or find creative ways of communication is a challenge that continues to entertain me. It's actually a form of marketing and sales that I did over 15 years in the entertainment industry.

What is the general relationship with design in England? I saw the style of dress British women and it is crazy :)). Does their relationship to fashion reflect their housing style?
I think the relationship with young British women fashion is much stronger than with the design in living. The original fashion at affordable prices is in London plethora, which allows everyone to express their individual style. Housing is, in most cases beyond the financial options of many young people, so for the creativity in this direction there is not a lot of space. I therefore believe that it is necessary to offer people a design that is not only good, but eminently practical and useful, which for me is the next financial accessibility decisive in the choice of product for Bohemica shop.

 Ginkgo Biloba earrings - Michaela Gorcova

Ginkgo Biloba earrings - Michaela Gorcova

 Laurus Nobilis necklace - Michaela Gorcova

Laurus Nobilis necklace - Michaela Gorcova

Your latest project is Bohemica online store with a unique collection of the best of contemporary Czech design in fashion, jewelery, homewares and toys. What led you to create BOHEMICA?
I simply discovered a hole in the market. I realized Czech design in Britain is basically unavailable and I thought of creating a lifestyle store and offer classic Czech brands and also new young designers.

What relationship do people have in England with the Czech design? Do british people know any specific Czech designers or brands?
Certainly there is awareness, especially around the glass and toys, where the Czech Republic has a strong history of design in the traditional production of original and high quality products.

 Waterproof Vase - Qubus

Waterproof Vase - Qubus

 Republic Tray - Qubus

Republic Tray - Qubus

Bohemica is indeed online store, but sometimes you organize "offline" pop-up shop action. In the Czech Republic this retail concept "shop in shop" is not yet so widespread, but I read that in England there are few start-ups in this business. How do they work in England, what are your experiences with them, for how long is your pop-up shop in one place and do you organize them in the same places, or do you look every time for a new one?
Pop-up shops expanded with the advent of the economic crisis, when suddenly a lot of stores on the main shopping streets disappeared and property owners had problems with long-term occupations of their premises. They opened to new start-up companies and entrepreneurs who have a major presentation on the Internet, but could not afford a store. It is advantageous cooperation for both sides and even some municipalities recently started to promote this way to help you when starting new small business.

Companies' pop-up shops show their products to wider public and let them meet their customers. It's a great form of marketing and sales, whether it lasts one weekend, week or month. There is whole range of factors when choosing space - opportunities, location, availability, price - it is definitely good to use the same place but also to be flexible or even take some risk to find out what places are the best.

 Harry the Deer - frappante

Harry the Deer - frappante

 Shrine - Qubus

Shrine - Qubus

Do you plan such event in the near future with Bohemica?
We are always looking for new opportunities but now we focus mainly on wholesale and fairs. Maybe next year. 

It must take a lot of time to have such amazing projects. What do you do in your free time?
Besides work I'm with my family because I have three years old daughter so I give her a lot of attention. I like to travel, cook, excercise and teach yoga and I also like music, movies and exhibitions. Once a month we visit botanical garden Kew Gardens which is just around the corner because nature is my main source of inspiration and relaxation. Lately I also like graphic software and online media so I would like to learn that as well in the future. 

 Asymmetric Top in grey - no.

Asymmetric Top in grey - no.

 Black Chiffon Dress - Mayda

Black Chiffon Dress - Mayda

What are your plans for the future? What is going to happen soon?
I definitely want to focus more on online business which is now becoming Britain's main way for shopping. But I would also like to have some time for offline projects during the year. I talked with Czech Cultural Center in London about some way of helping them promote Czech design on British market so we'll see...

 

 Roll-up Pencil case - Papelote

Roll-up Pencil case - Papelote

 Spiral Notepad - Papelote

Spiral Notepad - Papelote

Thank you very much for your time Michaela and wish you luck with all your plans and ideas! 

 

//  

BOHEMICA - internetový obchod, který vám přináší jedinečnou kolekci toho nejlepšího z českého designu, módy, šperků, bytových doplňků, hraček a dárků. Ráda bych tímto poděkovala Michaele, zakladatelce obchodu Bohemica, která si udělala čas na malé interview.

 

Jak dlouho už žiješ v Anglii?
Británie je moje srdeční záležitost. Poté, co jsem tu žila 3 roky v devadesátých letech, věděla jsem, že se sem chci opět vrátit. Toto přání se mi splnilo a teď jsem v Londýně už 6 let. 

Předtím, než jsi se přestěhovala, dělala jsi hodně v oblasti kultury, multimédií a filmovém průmyslu a tvoje současné projekty Baoli a Bohemica se zdají být hodně vzdálené od toho co jsi dělala předtím. Je mezi těmi oblastmi, ve kterých jsi pracovala dřív, nějaká souvislost nebo jsi se rozhodla prostě začít s něčím úplně novým?
Myslím, že úplně všechno, co dělám, má jedno společné a to jsou kreativita a lidé. Hrozně ráda objevuju nové zajímavé produkty a věci, které mají svůj příběh a přinášejí lidem radost. Vymyslet novou cestu k zákazníkovi nebo najít kreativní způsob komunikace je výzva, která mě nepřestává bavit a je to vlastně forma marketingu a prodeje, který jsem přes 15 let dělala právě v zábavním průmyslu.

Jaký mají všeobecně v Anglii vztah k designu? Setkala jsem se s tím, že styl oblékání Britek je šílený :)). Odráží se jejich vztah k módě nějak v jejich vztahu k bydlení? 
Myslím, že vztah k módě mladých Britek je mnohem silnější než k designu v bydlení. Originálních módních výstřelků za dostupné ceny je v Londýně nepřeberné množství, což každému umožňuje projevit svůj individuální styl. Náklady na bydlení však ve většině případech přesahují finanční možnosti mnoha mladých lidí, takže na kreativitu v tomto směru již nezbývá mnoho prostoru. Domnívám se proto, že je potřeba lidem nabídnout design, který je nejenom kvalitní, ale především praktický a užitečný, což je pro mě, vedle finanční dostupnosti, rozhodující i při výběru pro Bohemica shop

Tvůj poslední projekt Bohemica je online store s unikátní sbírkou toho nejlepšího ze současného českého designu z oblasti módy, šperků, bytových doplňků nebo hraček. Co Tě přivedlo k tomu Bohemicu vytvořit? 
Jednoduše jsem objevila díru na trhu, když jsem zjistila, že je v Británii v podstatě český design nedostupný a napadlo mě tedy vytvořit lifestyle store a pod jednou střechou nabídnout vedle klasických značek i nové mladé designéry.

Jaký mají v Anglii vztah k českému designu? Setkala jsi se už s tím, že v Británii znají nějaké konkrétní české designéry nebo značky?
Určitě je tu povědomí, hlavně asi v oblasti skla a hraček, kde má český design silnou historii v tradiční výrobě originálních a kvalitních výrobků.

Bohemica je sice online store, ale občas pořádáš i "offline" pop-upové akce. V Česku tenhle prodejní koncept "obchodu v obchodě" není ještě tolik rozšířený, ale četla jsem, že v Anglii už existuje dokonce i několik start-upů, které se na pořádání pop-up shopů přímo zaměřují. Jak vlastně v Anglii fungují, jaké s nimi máš zkušenosti, jak dlouho Tvůj pop-up shop na jednom místě trvá a pořádáš je na stejných místech, nebo hledáš stále nová?
Pop-up shopy se hodně rozšířily s příchodem ekonomické krize, kdy najednou zanikla celá řada kamenných obchodů na hlavních nákupních třídách a majitelé nemovitostí měli problém s dlouhodobým obsazením těchto prostor. Vyšli proto vstříc novým začínajícím firmám a podnikatelům, kteří mají hlavní prezentaci na internetu, ale klasický kamenný obchod by si jinak nemohli dovolit. Je to výhodná spolupráce pro obě strany, kterou dokonce nedávno začaly podporovat i některé obecní úřady ve snaze pomoci při rozjezdu nových malých businessů.

Firmám pop-up shop umožní představit své zboží širší veřejnosti v reálném prostředí a setkat se tak s konkrétním zákazníkem. Je to skvělá forma marketingu a prodeje, ať už trvá pop-up shop jeden víkend, týden nebo měsíc. Ohledně výběru prostorů rozhoduje celá řada faktorů - příležitost, lokalita, dostupnost, cena - ale je určitě dobré vracet se podle možnosti na stejná místa, zároveň být však flexibilní nebo i trochu zariskovat, aby člověk zjistil jaká konkrétní místa fungují.

Můžeme Bohemicu v nejbližší době na nějaké takové akci vidět?
Určitě se stále porozhlížíme jaké jsou příležitosti, ale v tuto chvíli se soustředíme na velkoobchod a veletrhy, takže možná příští rok.

Mít takové skvělé projekty je určitě časově náročné, ale snad si najdeš i chvilku na to co Tě baví. Co vlastně v Anglii děláš ve volném čase?
Vedle práce je to hlavně rodina, protože mám skoro tříletou holčičku, takže jí věnuju většinu pozornosti. Osobně ráda cestuju a vařím, cvičím a učím jógu a pak je to určitě hudba, film, výstavy. Jednou za měsíc pak zajdeme do botanické zahrady Kew Gardens, kterou máme za rohem nebo jedeme k moři, protože příroda je pro mě určitě hlavní zdroj relaxace a inspirace. Hodně mě teď ale taky baví grafický software a online media, takže tomu se chci určitě věnovat do budoucna, když bude čas.

A nakonec, jaké máš plány do budoucna? Co chystáš v nejbližší době?
Určitě se chci nejvíc zaměřit na on-line business, kam se v Británii pomalu přesouvá celý obchod, ale věnovat se v průběhu roku i zajímavým offline projektům. Jednám teď s Českým kulturním centrem v Londýně, jak bychom se v rámci prezentace českého designu na britském trhu mohli propojit, takže uvidíme...

 

Photos via Bohemica