Nejhorší dárky mého dětství.

vscocam-photo-1-1.jpg

Když jsme se přestěhovali a dávali svým věcem místo a řád v novém domově, opět jsem se nostalgicky pohroužila do vzpomínek při prohlížení fotografií z dětství. Na spoustě z nich byly zachycené Vánoce a oslavy narozenin. A já jsem si pobaveně vybavila snímky, které v mojí sbírce chybí. Z Vánoc a narozenin, kdy jsem dostala ty nejhorší dárky na světě.

  1. Barunka, 9 let. Měkké dárky mi nikdy nevadily. A balíček, který jsem zpod stromku vytáhla, by svými rozměry víc vystihovalo slovo balík. Děti milují velké dárky! Natěšeně jsem roztrhla vánoční papír, pečlivě vyžehlený z minulých Vánoc, abych pod ním našla...ručníky. Asi dvacet kusů, froté, různých velikostí a vzorů. „To máš do výbavy.” A co to je sakra výbava? Krve by se ve mně nedořezal.
  2. Barunka, 11 let. Před měkkými dárky jsem po minulé zkušenosti obezřetná. Ale stalo se to předloni, takže ze zklamání jsem stihla vyrůst. Aby mohlo přijít další. Ještě větší. Rozumějte, v té době děsně frčeli Pokémoni. Takže asi abych byla cool mezi svými spolužáky, vysloužila jsem si zářivě červenou péřovou zimní bundu s motivem Ashe Catchema a jeho věrného Pikachu na zádech. Člověk by se hanbou propad v tomhle vyjít mezi lidi. Copak ručníky, ty člověk zahrabe do skříně a nikdo o nich nemusí vědět, ale ve škole se mi smáli ještě další dva roky. Protože proč kupovat novou bundu, když stará dobře slouží, že jo?
  3. Barunka, 13 let. Období někdy kolem narozenin. Už bylo teplo a v okolí se to hemžilo dětskými akcemi. A já jsem si spolu s pětiletými škvrňaty prošla dětskou pohádkovou stezku a plnila úkoly. Byla by to sranda, kdyby mi nebylo do breku. Byla jsem tam rozhodně nejstarší. Třešinkou na dortu ale nebyl diplom „Barborce za vzorné splnění všech úkolů.“, ale následný výlet na akci z poněkud jiného soudku. Demolition derby, spojené s přeskakováním dlouhých řad vraků Monster trucky, následované, na můj vkus příliš dlouhým, představením odvážného řidiče, který balancoval na postranních kolech svojí silné káry a kroužil za nadšeného křičení diváků po aréně. 

Dodnes netuším, co se mi těmi silně kontrastními akcemi snažili rodiče říct. Ale nostalgii při prohlížení fotografií mi to naštěstí nenarušilo. :)

A jaké jsou vaše nejhorší dárky?

Čtení na zbytek mezisvátečních dní. SOFFA 06.

Ježíška už jsme si všichni nadělili, teď je konečně čas nadělit si ještě pár klidních dní než začne kolotoč po Novém roce. 
Až si budete chtít odpočinout od seriózní beletrie, která na vás čekala pod stromečkem, je tady pro vás SOFFA, náš nejkrásnější časopis o designu, životním stylu, jídle, zajímavých lidech a cestování. 

Šesté vydání SOFFA je vánoční a pohádkové, ale zároveň stylové a originální přesně tak, jak se to od SOFFA týmu dá očekávat. A že už je po Vánocích ještě neznamená, že na pohádky je pozdě. 

Mezi moje tipy ze šestého čísla řadím fashion story; tentokrát velmi netradičně s burleskními kostýmy, nafocená fantastickou fotografkou Alžbětou Jungrovou. Určitě si nenechte ujít článek O slunovratu, který vznikl ve spolupráci s Květinovým lahůdkářstvím (o jejich příběhu jsme mimochodem psali i na blogu HNST.LY). Líbí se mi, jak je trochu creepy, připomíná mi Kytici. A nakonec vás pozvu ještě na svoje dva články, první je článek o kreativních lidech, který jsem tentokrát měla tu čest fotit já, a ještě větší čest byla setkat se se sympatickou ilustrátorkou Dadou Tragorovou. Druhý můj článek je recept na bylinkovou pražmu. Nechte si chutnat :)

Soffa06_english51.jpg

Dream House.

 Dream House. • Little brick house in Denmark • traveling around the Europe on baraperglova.com

You are never too young or too old for looking for home of your dreams. Or maybe it will find you.

We found our dream house in Denmark. There where the road wander through a small insignificant village, where turning to the gravel road was almost invisible, where path is ended and in front of you are only meadows, river and somewhere in the distance few tiny trees. I fell in love with this house at first sight. That day was cloudy. Grey clouds made a background where this tiny little brick house with large double doors was in unprecedented contrast.

This house missed only few things to be perfect. Black slate roof, divided windows with black metal frame which would replace the glass bricks, white fence with a mailbox and...and us.

Us, how we look from the rear windows on the open landscape, us how we weed out on the herb garden, us how we read books in front of fireplace when winter evenings are too long, us how we laze whole Sunday morning with Bernard in our bed.

There we would have our own private paradise.

Maybe next time.

//

Člověk nikdy není moc mladý ani moc starý na to, aby hledal svůj dům snů. Nebo aby si našel on jeho. 

Našli jsme ho v Dánsku. Tam kde se cesta klikatila malou bezvýznamnou vesnicí, tam, kde odbočka na štěrkovou cestu byla takřka neviditelná, tam, kde končila veškerá komunikace a rozprostírala se jen luka, říčka a kdesi v dálce pár titěrných stromů. Ten dům jsem si zamilovala na první pohled. Ten den se nad loukou stahovalo šedivé mračno, které vytvářelo pozadí, kde cihlová stavbička s velkými dvoukřídlými dveřmi s půlkruhovým vrškem získala nevídaný kontrast.

K dokonalosti mu chyběla střecha z černé břidlice, dělená okna s černým kovovým rámem, které by nahradily skleněné luxfery, bílý plot s poštovní schránkou a...a my.

My, jak se díváme ze zadních oken na tu šírou krajinu, jak plejeme na bylinkové zahrádce za domem, jak za dlouhých zimních večerů čteme u krbu, jak nedělní ráno prolenošíme i s Bernardem v posteli.

Tam bychom měli náš soukromý ráj.

Tak možná příště.

 Dream House. • Little brick house in Denmark • traveling around the Europe on baraperglova.com

Croatian snack, Part three. Wilder brother.

 Croatian snack, Part three. Wilder brother. • Taste of Croatia on baraperglova.com

Yesterday we went with our current hosts into a wild nature for picking wild asparagus. It was not for the first time we did it, in Medulin were places with this tasty gift from nature as well, but yesterday it was for the first time I had a chance to photograph them. Well...at least I tried. I took few pictures before cooking, but when I finished it was too dark to photograph result of my speciality. So I hope that next time I will have better timing :)

It's Spring so the season of asparagus right began, but this asparagus which you find here in the nature is a bit different than the ones we know from the Czech republic or northern countries at all. It is wild so that means that you can find it in bushes almost everywhere while walking with the dog :) Wild asparagus is much thinner and you can find at the end of the season very long ones, about 2 meters. But edible part could be only 30 centimeters. For Croatian people is picking asparagus something very similar to picking mushrooms in Czech, but this event I enjoyed much more than mushrooms, because usually I don't recognize the good ones from the toxic ones. And that could be dangerous. "Mmmm, delicious mushrooms, these I have for the first time..." yes, and the last time as well...  

There is a lot of recipes for this kind of asparagus, from omelette, asparagus with shrimps, soup,...but the first one we did is with scrambled eggs. You will let boil one mug of water with olive oil, while the water starts to boil you will add pieces of asparagus. Best option how to process asparagus is tear it by pieces, start at the head and continue till it will be that hard that will be not possible tear more. Then you have to wait about 10 to 15 minutes until the water disappear and all what remain is asparagus with olive oil. Then you will add beaten eggs and blend it till your eggs looks fine. I don't like them too slimy :)

Anyway yesterday I didn't cook them like that, because only eggs you can buy around are 4. I really didn't know that this number exist, I think they must read before bedtime to them Fifty shades of Grey, to make them so bad. 
So I prepared them in very similar way, just instead of eggs I added a bit of garlic and fresh pasta. More than snack it was dinner actually. Maybe I should next part rename for Taste of Croatia or something like that :)

//

Včera jsme vyrazili s našimi současnými hostiteli do divoké přírody na sběr divokého chřestu. Nebylo to poprvé, i v Medulinu byla místa, kde se tenhle lahodný dárek přírody dal hojně nasbírat, ale včera jsem měla poprvé šanci stihnout si ho vyfotit. Tedy aspoň jsem se snažila. Stihla jsem pár záběrů před přípravou, jenže než jsem svojí specialitu dokuchtila, byla už tma jako v komoře (tam kde obvykle je myš). Tak doufám, že příště si to trochu líp načasuju :)

Je jaro, takže chřestová sezóna právě začala. Ovšem asparagus, který tady můžete najít se trochu liší od toho, kterého běžně kupujete v Česku nebo v severnějších zemích vůbec. Je divoký, což znamená, že si můžete lehkou sváču nasbírat při každé procházce se psem, když víte, ve kterých křovích hledat :). Divoký chřest je o dost tenčí a na konci sezóny můžete najít výhonky dlouhé až 2 metry, z čehož ovšem poživatelná část je tak 30 centimetrů. Pro Chorvaty je sbírání asparagusů něco podobného jako pro Čechy sbírání hub. Tuhle událost jsem si ovšem užívala mnohem víc než houby, obvykle totiž nepoznám vochomůrku od lišky. A to může být nebezpečné. "Mňam, tyhle houby jím poprvé,..." No a taky naposled, děvenko...

Existuje spousta receptů na přípravu chřestu, od různých omelet, přes chřest s krevetami, chřestové polévky,...ale první, který jsme se tady naučili je s míchanými vejci. Necháte v hrnci nebo na pánvi vařit trochu vody s olivovým olejem a až voda začne bublat, přidáte natrhané kousky chřestu. Nejlepší způsob jak divoký chřest zpracovat je začít od těch střapatých hlaviček a trhat dokud to půjde a stonky nebudou natolik tvrdé, že už nebude možné je odtrhnout. Pak počkáte asi 10-15 minut, dokud se voda nevyvaří a nezůstane jen chřest s olivovým olejem. Do téhle směsi přidáte rozšlehané vejce a mícháte dokud nebudou podle vaší chuti. Já totiž nemám ráda, když jsou moc slizká a nechávám se smažit skoro až do mrtva. Jsem barbar, já vím.

Nicméně včera jsem je nepřipravovala přesně tímhle způsobem, v okolí se nedají sehnat jiná vejce než čtyřky a to jsem netušila, že něco takového je možné. To těm slepičkám musí snad číst před spaním Padesát odstínů šedi, aby se mohly mít takhle špatně. 
Ale připravila jsem je podobným způsobem, jen na konci jsem přidala trochu česneku a místo vajec čerstvé těstoviny. Víc než sváča to byla asi spíš večeře. Jestli já bych neměla další část pojemnovat Chuť Chorvatska nebo tak nějak :)

 Croatian snack, Part three. Wilder brother. • Taste of Croatia on baraperglova.com

Do you like it? Follow my blog on Bloglovin for more like this!

Croatian snack, Part two.

 Croatian snack, Part two. • photography by baraperglova.com

Last time I wrote about snacks from local products - bread with skuta and honey. This time it is skuta again, but now in salty version. With Paški sir, famous cheese from Pag Island. This cheese is special in taste, because the sheep they produce the milk from which is this cheese made, eat a grass which is growing out of the cracks between the rocks on Pag Island and this grass is a bit salty itself because of sea and local weather there. That's how it describe our host. It's true, that this cheese has quite strong taste, very salty and very ovine, but in combination with neutrally skuta and Pula's olive oil it is perfect! :)

//

Posledně jsem psala o tom jaká jídla z místních surovin tady v Chorvatsku můžete ochutnat a minule byla řeč o chlebu se skutou a medem. Tentokrát je to znovu skuta, ale ve slané verzi, se slavým sýrem z ostrova Pag - Paški sir. Tenhle sýr je speciální hlavně svojí chutí, protože ovce, které produkují mléko, že kterého je sýr vyroben, jedí trávu, která vyrůstá z prasklin skalisek ostrova Pag a sama o sobě je díky okolnímu moři a počasí trochu slaná. Tak nám to tedy popisoval náš hostitel. Je pravda, že tenhle sýr má trochu silnou chuť, dost slanou a dost ovčí, ale v kombinaci s neutrální chutí skuty a s Pulským domácím olivovým olejem to bylo perfektní! :)

 Croatian snack, Part two. • photography by baraperglova.com

Photos by me

Croatian snack, Part one.

 Croatian snack, Part one. • photography by baraperglova.com

One of the things I love about traveling is having local specialties and food at all. For example in the garden where we live now is olive trees plantation, we have lemon tree at entrance, which yield for almost whole year and not that far is mandarine tree and pomegranate tree. But I will not write just about fruits today.

Yesterday we bought on local farmer's market in Pula another, mostly milk products and immediately I got an idea write about that what snacks could here satisfied many sweet tooth. Today in sweet version. I like having fresh bread with skuta and honey. Skuta is a product which is made while producing sheep cheese and specifically is great because it's taste is neutral (bit like mozzarella) so you can prepare it in many versions, sweet, salty or spicy, just like you want. It's consistency is like hard cottage cheese and you can also eat it just like that, it has kind of sweet cream taste.

Honey is of course local Istrian, bread is from local bakery, I drank local milk and my only one misconduct are Golden Delicious apples which are not from local market, but still they are good :)

//

Jedna z věcí, které na cestování miluju je možnost ochutnávání místních jídel, specialit a surovin vůbec. Třeba na zahradě, kde teď bydlíme je olivovníkový sad, před vchodem máme citronovník, který plodí víceméně celoročně a o kousek dál je mandarinkovník (omlouvám se znalcům a všem mandarinologům, jestli se ten keř nazývá jinak) a o kousek dál je jabloň s granátovými jablky. Ale o ovoci dnes koncekonců řeč nebude. 

Včera jsme na místním farmářském trhu v Pule koupili jiné, hlavně mléčné speciality a to mě okamžitě vybídlo k tomu napsat o tom, jaké svačinky tady mohou uspokojit nejeden mlsný jazyk. Dnes to bude ve sladkém duchu. Oblíbila jsem si čerstvý chleba se skutou a s medem. Skuta je produkt, který vzniká při výrobě ovčího sýra a konkrétně tahle je výborná v tom, že není chutově výrazná (asi tak nějak jako mozzarella) takže se dá upravovat na všemožné způsoby. Konzistencí je zhruba stejná jako tvrdý tvaroh a dá se klidně jíst i jenom tak, má trochu nasládlou smetanovou příchuť. 

Med je samozřejmě jak jinak než místní istrijský, ačkoli příště se při výběru pokusím sáhnout po jiném než květovém, ten mi zas až tak nejede. Chleba je z místní pekárny, zapíjela jsem mlékem od farmáře a můj jediný prohřešek jsou snad jen ty Golden Delicious, které jako jediné z místního trhu nejsou :)

 Croatian snack, Part one. • photography by baraperglova.com

Hello flowers!

 Hello flowers! • via baraperglova.com

Everywhere it sucks when it's raining. Even at the sea. I swear. Important is find some funny activity. And I love to be creative so much! I took Bernard for the walk and for flower hunting. For the next time I should go a bit later than after rain, because all pretty blossoms are closed. So I took just few Daisies, olive tree twigs and and except the cone on the right side here I finish with my knowledge about flower terminology. 

And how far are you with the Spring? Do you already have flowers around?

//

Všude je to pruda, když prší. I u moře. Fakt. Ale abych neopakovala to, co jsem před pár dny napsala na svůj Twitter :) Důležitý je si v tý prudě najít nějakou činnorodou činnost. A já tak miluju být kreativní! Vytáhla jsem Bernarda ven a šla na lov květin do okolí. Pro příště se vystříhám pokusů hledat ty nejhezčí po dešti, protože většina z nich je zavřená. Tak jsem natrhala aspoň pár krásných sedmikrásek, větévek z olivovníku a kromě té šišky vpravo, kterou bezpečně poznám tady moje botanické znalosti co se týče názvů končí :)

A jak daleko je s rozpukem jaro u vás? Kvetete?

Photos by me