Soap issue.

 Soap issue. Natural handmade soaps from the Czech Republic. User review on baraperglova.com

In one of my previously posts about soap flakes for ecological washing I mentioned that it wasn’t only one this thing I bought. The shop where I bought them is also distributor of handmade natural soaps for body and hair by my most favorite czech soap maker Karolina from Čarovný mlýn (transl. Magical Mill). 

After the soaps arrived, I told Petr that is forbidden to use them or unpack them until I took some photos for this post. Well he wasn’t happy, but lately I make kind of these prohibitions quite often and he already got used to it :)

As first I unpacked soap named Wild Meadow and started to be a bit scared. The scent was pretty strong and I am not used to smell marjoram other than in potato soup (typical czech food), so first impression was a bit diffident. Then next one was hair soap Silky Hair, here the fragrance was much better and I finally started to look forward to soaping. The last soap is called Smell of Provence and is true that this scent took me to terrace of maritime summer house in France, which is surrounded with lavender, thymus and sage.

One night later I used Wild Meadow for the first time and it took about two days to get used to the scent and now I like it. I had never need use body balm or so, so I cannot say that the skin is more silky, but I had after shower very good feeling on the skin.

Well with the shampoo it was…little bit...different. I read the product discussion where people were amazed about this product and their hair were about twohoundredthousand percent better than before so I naturally I had very big expectations. My hair are “spoiled” and for last 8 or 9 years I need to wash them every morning. So approximately the same time I wait for product which will set me free.

Silky Hair soap like crazy, I had no objections in this case. But even after very long washing with clean water it was almost impossible to comb them. They had a volume how promise the comments of knowing users, but the shape wasn’t in the way I wanted and more they looked like something what wear guard in Buckingham palace on the head. I told to myself that it must be just a shock for my hair from all the nature stuff and kept washing my hair with soap for more few days. But it got worse. My hair were heavy, touch unfriendly, in my hairbrush always remained white greasy dust, they started electrize. So I was prepared that I will not stop using soap but will buy some commercial conditioner just because of combing.

But the little ecologist inside of me resisted. I never give up so easy so I just needed to google an advice. I found out that there exist different ways of washing or even non-washing hair and sometimes can the change from chemical to natural products took up to 6 weeks. And for my problem I found an answer soon - apple cider vinegar. I used it mixed with water 1:4 exactly like usual conditioner and my problem was solved! 

When the smell of the vinegar started bother me after few days I changed it for lemon juice mixed with water in 1:3. My issue has happy end and would never change the natural soap even for new polished Palmolive with the scent of freshly cut grass :) I would swear, that I have even a better skin on face! Probably from how the soap is running down on my face while washing.

I have maybe only one objection for packaging, it would be nice to use instead of cellophane maybe waxed paper or so :)

//

Když jsem si v e-shopu Mýdlotéka objednávala mýdlové vločky na praní, o kterých jsem psala pčed nedávnem, zmínila jsem se, že nezůstalo jen u nich. K mému milému překvapení je obchod distributorem i mých nejoblíbenějších ručně vyráběných přírodních mýdel od Karoliny z Čarovného mlýna, který jsem objevila už několik měsíců zpátky na Fleru, jenže dočkat se mýdel tam je trochu na dýl, protože jsou pokaždé za chvíli vyprodaná.

Obchod dodal zboží rychle a moc mě potěšil ručně psaný vzkaz. Možná si řeknete, že je to hloupost, ale takovéhle detaily si mě prostě získávají :). Dala jsem Petrovi přísný zákaz mydlení, dokud si mýdla nenafotím, za což nebyl rád, ale už se s tím smířil, protože podobné zákazy praktikuju teď poměrně často :))

Jako první jsem rozbalila Divokou louku a začala se trochu bát. Vůně byla docela silná a nejsem moc zvyklá na majoránku jinde než v bramboračce, takže první rozbalení bylo dosti rozpačité. Pak přišel na řadu tuhý šampon Hedvábné vlasy. Tady už byla vůně o dost příjemnější a já se konečně začala těšit na první použití. No a protože jsem to nevydržela, nakonec jsme rozbalili i poslední Vůni Provence u které jsem zasněně zavřela oči a nechala se v myšlenkách odnést na terasu přímořského letního domku ve Francii, který je obklopený záhony levandule, tymiánu a šalvěje.

Večer došlo na první mydlení Divokou loukou a už po pár dnech jsem si na vůni zvykla a už je mi příjemná. Nikdy jsem neměla potřebu používat tělové krémy, takže nemůžu říct, jestli je pokožka vláčnější nebo víc hebká, ale rozhodně můžu říct, že není suchá a po koupeli mám docela dost dobrý pocit.

To se šamponem to bylo trochu...no...jinačí. V diskuzích na Fleru jsem si četla komentáře, které tuhé šampony vychvalovaly až do nebes. Jak se vlasy krásně češou, jak jsou na omak příjemné a hebké a nadýchané a vůbec o dvěstětisícmilionů procent suprovější než po normálním šamponu, takže moje očekávání byla přirozeně dost vysoká. Moje vlasy zchoulostivěly a já si je posledních tak osm devět let myju každé ráno. Takže jsem si říkala, že tady konečně nastane zázrak, který mě od téhle každodenní činnosti osvobodí.

Mýdlo mydlí jako blázen, o tom žádná. Taky opravdu nádherně voní a i když není rozmydlené, vždycky provoní celou koupelnu. Ale i přes velmi dlouhé oplachování, kdy jsem přesvědčená, že žádný šampon ve vlasech zůstat už nemohl se vlasy nedaly skoro vůbec rozčesat. Byly sice objemnější a držely tvar, jak slibovaly zkušenosti ostřílených uživatelů, jenže ten tvar jaksi neodpovídal mému původnímu záměru a víc než hezký účes vlasy připomínaly neupravený chuchval, až jsem si začala připadat jako by moje hlava nosila něco podobného jako co nosí stážci britské gardy u Buckinghamského paláce. Ale řekla jsem si, že po tolika letech si prostě vlasy musí zvyknout a spíš mají teď trochu šok ze všeho toho přírodna. Takže jsem v mytí pokračovala i několik dalších dní. Jenže vlasy byly čím dál horší. Těžké, hutné, ve vlasech jako by mi zůstával prach a po vyčesání byl kartáč strašně mastný. Nehledě na to, že díky opravdu špatnému rozčesávání jsem si z hlavy vytrhala chomáče vlasů a vypadala jsem jako střapatý vrabčák. A taky mi vadilo, že i přes neustálý mastný pocit mi vlasy po uschnutí a česání začaly strašně elektrizovat. Takže jsem se připravovala na to, že sice šampon nepřestanu používat, ale koupím si k němu aspoň nějaký komerční kondicionér, jen kvůli tomu rozčesávání. 

Ale ten malý ekolog ve mě se strašně bránil. Nemám ve zvyku se vzdávat snadno a tak jsem zasedla k internetu a googlila radu. Zjistila jsem, že nejenže existují různé způsoby mytí a dokonce i nemytí vlasů (o tom možná někdy později), ale taky jsem se dočetla, že přechod z chemie na přírodní šampony může trvat i 6 týdnů. Pořád mi ale chybělo řešení problému s rozčesáváním. Odpověď se objevila zanedlouho - jablečný ocet. Prý by se měl používat místo kondicionéru. Plná nadějí jsem se dala do opětovného mytí. Použila jsem jablečný ocet rozmíchaný s vodou v poměru 1:3, který jsem nanesla na umyté a opláchnuté vlasy a pak znovu opláchla a hle! Problém vyřešen! Z koupelny jsem při rozčesávání na Petra volala "No jedna báseň!", tak se smál :)

Když mi časem přestaly vlasy vonět a chtě nechtě jsem z nich cítila ocet, vyměnila jsem ho za citronovou šťávu rozmíchanou s vodou v poměru 1:3. Nakonec to dobře dopadlo a já bych mýdlo už nevyměnila ani za nablýskaný Palmolive s vůní čerstvě posekané trávy. Jo a dokonce bych přísahala, že mám po tom mýdle i lepší pleť! To asi jak mi stéká během mytí po obličeji :)).
Mýdlům bych vytkla snad jen balení, kdy jsem si říkala, že kdyby byly balené do třeba voskového papíru místo celofánu, dostaly by ode mě další plus. 

Better being through flakes.

IMG_2751.jpg

I had already thought about the ecological washing and using of natural soaps instead of commercial shower gels, but I do not know why, I still had to do something. And then I saw on blog of my friend Nika post by her mom where she tried ecological washing powder and soap flakes. Since reading this post I started to looking for ecological washing options a mentioned flakes I bought in Czech e-shop Mydloteka. Actually it wasn't only one thing I bought, but I am saving it as a topic for my another article ;)

In instruction for using I read that one handful of flakes you should mix up with warm water and this solution should clean about 10 to 12 pieces of clothes. And all for what I have reservations with this product is actually only this instruction. For example I don't know if they mean to add solution inside of washing machine drum or to the dispenser. And then is handful and handful. If should Petr dispense our wash machine with one handful we are in a moment without flakes :). And indicate number of pieces of laundry for which is one handful enough could be a bit confusing, because someone has a t-shit in elephant size and trousers where I can fit twice. I would recommend to indicate for how many kilos of laundry it is enough, I guess it better, depending on how big I have washing machine. 

But washing itself is perfect. Flakes laundered and durable soil as dry paws breeched by the dog (on 40° C) and the finer laundry is completely free of stains. In addition laundry actually smells so good even long after washing and after drying in the dryer, I really wanted to bury my face into the pile of still warm good smelling laundry. Just mom wrote that the flakes are not able to wash towels dirty from hair color so these flakes probably cannot deal with chemical impurity.
I will definitely try also the powder, I read a lot about natural lemon smell and I am curios about more options of being ecological and more responsible to environment.

And by the way, these flakes are so environmentally friendly that with used water you can watering garden. Well, I don't have a garden even a flower, but I will remember it to the future.

//

Už dřív jsem uvažovala o ekologickém praní a o používání přírodních mýdel místo "sprcháčů", ale už ani nevím proč, pořád jsem se k tomu nějak neměla. A pak jsem na blogu u svojí kamarádky Niky četla příspěvek její mamky kdy vyzkoušela na praní ekologický prášek a mýdlové vločky. A to byl ten pravý impulz se konečně odhodlat! Začala jsem možnosti ekologického praní zkoumat a zmiňované vločky si koupila v obchodě Mýdlotéka. Nakonec nezůstalo jen u vloček, ale o tom zase v jednom z dalších příspěvků ;)

V návodu na zadní straně obalu se píše, že by se hrst vloček měla rozmíchat v teplé vodě a pak tenhle roztok přidat do pračky, kdy by měl vystačit na 10-12 kusů prádla. A jediné k čemu mám u tohohle výrobku výhrady je skutečně jen ten návod. Tak například nevím, jestli je tím myšleno vložení roztoku rovnou do bubnu nebo do dávkovače. Pak je taky hrst a hrst. Kdyby měl pračku dávkovat jednou hrstí Petr, tak jsme za chvíli bez vloček. A uvádět množství kusů prádla, na které jedna hrst vystačí, je taky trochu zavádějící, protože někdo má tričko jak na slona a kahoty, že bych se tam vešla 2x (což není, Péťo, Tvůj případ, aby ses na mě zase po přečtení nemračil :)). Doporučila bych uvést spíš na kolik kilo prádla to vystačí, to už se mi odhaduje mnohem líp podle toho jak velkou láduju pračku. 

Ale praní samotné je u mě zatím bez chybičky. Vločky vyperou i odolnější špínu jako zaschlé tlapky na kalhotech od psa (na 40°C) a jemnější prádlo je zcela bez skvrnky. Prádlo navíc skutečně krásně voní i dlouho po vyprání a po usušení v sušičce jsem měla chuť ho ještě teplé hodit na hromadu a zavrtat si do něj obličej. Jen mamka psala, že na 60° jí vločky nevypraly ručník zašpiněný od barvy na vlasy a že prý s chemií si asi neporadí. 
Nicméně na bežné praní ho můžu vřele doporučit a příště rozhodně vyzkouším i ten ekologický prášek. O jeho čišticích schopnostech a přírodní citronové vůní jsem četla jen samou chválu a jsem moc zvědavá na další možnosti ekologického a zodpovědnějšího přístupu k životnímu prostředí. 

Jo a navíc, mýdlové vločky jsou k přírodě tak šetrné, že použitou vodu můžete použít i na zalévání zahrady. Nemám sice žádnou zahradu ani jedinou kytku, ale budu na to pamatovat do budoucna :)

Photo by me

Perfect diary.

 Perfect diary • baraperglova.com #papelote #czechrepublic #czechbrands

Yes! Finally! I found perfect diary! :) 

This is what I bought in Papelote (I wrote about this shop this week earlier) and I am so happy with it. This diary has practical pocket size 9x13 cm, one page for each day, except weekends where Saturday and Sunday are on one page, but there is nice detail - small dots on page so you always recognize which pages are for weekend. Also has very nice design, cover from brown craft cardboard, rounded corners, and the spin taped by pink canvas (I am glad I didn't buy with the grey one, this pink always make my day). It has also a bookmark, but for this diary I can imagine something prettier, I don't like this type of bookmarks, after few days of using is already frayed on the end. I know it is just a detail, but details matters.
But the main and best thing is that pages are plain so I can sketch my ideas and that is exactly what I need from my diary.

Since I have it, I am more organized, just like I wanted to be, I have on one place summary of my tasks, I make notes, sketching ideas, it's like notebook with dates :)). Brik is just perfect, I can only highly recommend ;)

//

Jo! Konečně! Našla jsem perfektní diář! :)

To je právě to, co jsem si koupila v Papelote (psala jsem o něm na začátku tohoto týdne) a jsem s ním ohromně spokojená. 
Má praktickou kapesní velikost 9x13cm, jednu stránku pro každý den, kromě víkendů, kde sobota a neděle jsou na stránce jedné, ale zase mají pěkný detail (tečkovanou síť), takže vždycky poznáte, které stránky jsou víkendové. Taky má moc pěkný a jednoduchý design, desky z hnědé tenké ale tvrdé lepenky, zaoblené rohy a hřbet olepený růžovým plátnem (jsem fakt ráda, že jsem si nevzala ten se šedým, z té růžové mám hned veselejší den). Také má uvnitř záložku, ale pro tenhle diář bych si rozhodně uměla představit něco elegantnějšího, nemám moc ráda tenhle typ záložek, po pár dnech používání už byla na konci roztřepená. Vím, že to je jen detail, ale na těch přeci záleží.
Ovšem ta hlavní a úplně nejlepší věc je, že má ty stránky prázdné bez linek, takže si můžu črtat svoje nápady rovnou sem a to je něco, co jsem v rámci minimlizace od diáře potřebovala.

Od doby co ho mám, jsem opravdu o level víc organizovaná, jak jsem si představovala, mám na jednom místě přehled svých úkolů, důležitých událostí, dělám si sem poznámky, kreslím nápady,...je to úplně jako notýsek s datumy :). Brik je prostě perfektní a já ho můžu vřele doporučit ;)

Photos by me

Shoptour: Harddecore

 Shoptour: Harddecore • baraperglova.com #shoptours #czechrepublic #czechdesigners

Back in Czech, back in Prague, back in Harddecore. Harddecore is gallery in center of Prague, where design is an everyday pleasure and timeless art. Behind opening this gallery stand Josefina Bakošová, talented fashion designer own brand Chi-Chi. Her coats are aesthetically amazing, perfect for fashion and Czech designers lovers. I am sure that one day I will come back for one them.

This gallery had for almost 6 years interior with very distinctive pink and black accents, but few months ago was changed for mild grey tones combined with light wood, so interior is now simpler, more open and well-arranged. So I knew that this shop cannot miss in my Shoptours from the Czech Republic.

It was very nice to see work of so many talented Czech designers on one place again. Harddecore is oriented on original jewelry, glass and porcelain objects, accessories, lamps and furniture and they are trying to cooperate with designers who have manufacturing processes responsible to environment. 

Mostly I was attracted by porcelain, I saw there few porcelain objects by Tyformy studio (last photo) and I like the idea and the process of producing and how organic these objects looks. Then I liked porcelain jewelry by PorcelArt, retro porcelain cups by Evy Pelechová, but more because of idea, I don't think so that I would like to have them in my collection. And then I saw few of my favorite evergreens, like porcelain by Němec design, bulbul jewelry, BlackBox vases, but there was much more products which meet my own taste.

If you'll go to the Prague, don't miss also currently ongoing Pop Up gallery by Harddecore in the famous Dancing House. Project called design.nově is part of Pop Up gallery of new owner of Dancing house and will be there until March 30.

//

Pachatel se vrátil na místo činu - Do Česka, do Prahy, do Harddecoru. Harddecore je galerie v centru Prahy, kde design je každodenní radost i nadčasové umění. Za jejím založením stojí Josefina Bakošová, talentovaná módní návrhářka vlastní značky Chi-Chi. Její kabátky jsou pastva pro oko estéta, milovníka módy a nadšence českých návrhářů. Mám ho na paměti a jednou se tam pro nějaký rozhodně vrátím :)

Galeriie měla po skoro 6 let divoký růžový interiér, který před několika měsíci vystřídaly mírné tóny světle šedé v kombinaci se světlým dřevem, takže interiér je teď jednodušší, přehlednější, otevřenější a tak mi bylo jasné, že až se do Česka na pár dní vrátím, Harddecore mi nesmí mezi českými Shoptours chybět.

Bylo příjemné tady opět nasát atmosféru talentovaných tvůrců z Česka. Harddecore se soustřeďuje na originální šperky, objekty ze skla a porcelánu, doplňky, svítidla i nábytek a při výběru tvůrců, kteří obohatí jejich nabídku, se snaží spolupracovat s těmi, kteří mají zodpovědné chování k životnímu prostředí při výrobě a to, jak už jste se mohli z předchozích příspěvků dočíst, je jeden z apsektů, který ovlivňuje i moje rozhodnutí, o čem budu psát.

Nejvíc mě zaujal asi porcelán, zahlédla jsem tady pár porcelánových objektů od studia Tyformy (poslední foto) a líbí se mi nápad i technika výroby a výsledná organičnost. Pak porcelánové origami šperky od PorcelArt, retro porcelánové kelímky od Evy Pelechové, ale ty spíš kvůli nápadu, sama bych si je asi do své sbírky nepořídila. No a pak jsem tam viděla několik stálic, kteří se dlouho drží mezi mými oblíbenými jako třeba porcelán od Němec design, šperky od bulbul, vázy od BlackBox, ale s mým vkusem se tam toho setkává daleko víc.

Pokud do Prahy zamíříte, nenechte si kromě návšetvy Harddecore ujít i momentálně probíhající Pop Up galerii Harddecoru v Tančícím domě. Projekt nazvaný design.nově je součástí Pop Up galerie nového majitele Tančícího domu a potrvá až do 30. března.

Photos by me

Shoptour: Papelote

 Shoptour: Papelote • baraperglova.com

I have a thing for extraordinary stationery shops and Prague papelote definitely do not lie when they say that they are New Czech Stationery. Papelote’s story began as the graduate work of the graphic designer and illustrator Kateřina Šachová who studied at the Academy of Arts, Architecture and Design in Prague in the Studio of Illustration and Graphics. Her goal was to liven up the existing perspective on paper and products made from it and to point out the important role of paper in our history and culture, but also in the present. The story did not end there. Kateřina Šachová, together with her husband Filip Šach and friend Denisa Havrdová, decided to put their efforts together and bring papelote to life.

Since they founded company papelote in 2009 their product range extended on several different products and now you can find there notebooks, diaries, journals, covers, felted cases, tapes and more. 

But to buy papelote product is not just about buying notebook, but participate on several stories - story of small, Czech but successful and growing brand, on story of people who design and made these products and finally also on own story, because every journal or diary is a part of our own private individual everyday life. 
I like papelote. Papelote are people who cares about crafts and traditions, who love paper, who create.

And what I bought there? You'll see in one of my following posts ;)

//

Pro neobyvklá papírnictví mám slabost a pražské papelote rozhodně nelže, když ve svém názvu uvádí "Nové české papírnictví." Příběh papelote začal jako diplomová práce grafické designérky a ilustrátorky Kateřiny Šachové, která vznikla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Ateliéru ilustrace a knižní grafiky. Jejím posláním bylo především oživit zapomenutou krásu papírnictví a papíru vůbec a poukázat na důležitost role papíru v naší historii, kultuře, ale i současnosti. Nezůstalo ale jenom u toho. Kateřina Šachová se spolu s manželem Filipem Šachem a kamarádkou Denisou Havrdovou rozhodli společnými silami uvést papelote v život.

Od roku 2009 kdy společnost založili se sortiment papelote rozrostl o několik různorodých produktů a tak teď můžete v jejich nabídce najít sešity, diáře, deníky, obaly, plstěná pouzdra, papírové pásky a další. 

Ale koupit si produkt z papelote není jen o tom koupit si sešit, ale o tom podílet se na několika příbězích - příběhu malé, české avšak úspěšné a rozrůstající se značky, na příběhu lidí, kteří tyhle produkty navrhují a vyrábí a nakonec na příběhu vlastním, protože každý sešit, diář nebo tužka bude součástí našeho malého soukromého individuálního každodenního světa. 
Mám papelote ráda. Papelote jsou lidé, kteří si váží řemesla a tradic, kteří chovají lásku k papíru, kteří tvoří.

A co jsem si tam vlastně koupila já? Nechte se překvapit, budu o tom psát v jednom z mých následujcích postů ;)

Photos by me
Partly texted by papelote

How I became shoe ambassador.

 How I became shoe ambassador. • baraperglova.com

In last few years I already tried a tens of different shoes. But I became tired of buying shoes which has been maybe cheap but I had them on my feet for 5 times and then I threw them out because they had damage, or shoddy heel or were so uncomfortable so if my feet could speak they would complain all way long. 

So within my New Year resolution about own integrity I decided to buy new from small independent manufacturer even if I should spend a bit more money for them. London shops with independent brands didn't met my expectations. The shoes were very expensive (about 190 pounds) and didn't look they worth for this price. One salesman wore one of the shoes and told me "These I have about three months and the previous ones I had about 8 months." And I thought "8 months?! I expect that shoes for 200 pounds last for 5 years!" So slowly I deal with the idea that I'll buy shoes from some chain shop again.

But then I visited with my friends Old Spitalfields Market in London and I discovered the brand Shoe Embassy. Behind this brand stands Tomas Savicius from Lithuania, whose parents are footwear retailers so start build a shoe brand in UK, where he moved few years ago, was a natural decision. They products range includes so far models only for women, but all in fine leather and in exclusive designs. They use only natural materials and leathers comes mainly from Spain and Italy. In addition are for very good prices, so what can I tell you, their fine leather Oxford shoes in amber color has written my name on it and I didn't left market with empty hands :D

I like these shoes so much. They are stylish, soft and incredibly comfortable. Even so comfortable that I would bet that at least for last 5 years I haven't such a great shoes like these. There is maybe only one thing which I get used for a little longer time and it's hard heel, with which you can crack nuts :)). I like when I am walking subtle and sometimes bothers me that with this hard heel I make so much noise. I think that next time I will consider this little detail more carefully.

But otherwise the shoes extremely worked well in the rain, they do not leak at all, dries quickly and quality impregnation do not damage them easily. Shoes by Shoe Embassy I can only highly recommend, their products are in great quality for a great price and I am from now their big fan.

//

Za posledních pár let už jsem prochodila několik párů bot. Ale přestalo mě bavit kupovat si boty, které byly sice levné, ale měla jsem je na nohou pětkrát a pak mohly letět rovnou do koše, protože se roztrhly nebo do nich zatéká nebo se mi sešlapal podpatek nebo jsou tak nepohodlné, že kdyby moje nohy mohly mluvit, nadávaly by a hekaly celou cestu. 

Takže jsem se v rámci svého novoročního příslibu vlastní integrity rozhodla koupit si boty od malého nezvislého výrobce, nadšeného srdcaře, kde za ně dám možná sice víc, ale mohly by něco vydržet. Kamenné londýnské obchody s nezávislými značkami nenaplnily moje očekávání. Boty byly drahé (kolem 190ti liber) a nevypadaly, že za tu cenu něco vydrží. Jeden prodavač měl zrovna jeden z těch párů na nohách a povídá mi, “Tyhle mám asi tři měsíce a ty předchozí jsem měl asi 8.” a já si v duchu říkala “8měsíců ?! U bot za 200 liber čekám, že vydrží 5 let!” Takže jsem se už pomalu začala srovnávat s myšlenkou, že si zase koupím botky z nějakého řetězce. 

Ale pak jsme se s kamarádkami co mě navštívily vydaly na Old Spitalfields Market v Londýně a narazila jsem tam na značku Shoe Embassy. Za touhle značkou stojí Tomas Savicius z Litvy, jehož rodiče tam jsou prodejci obuvi, takže začít budovat obuvní značku v Anglii, kam se před několika lety přistěhoval, bylo celkem přirozené rozhodnutí. V jejich sortimentu najdete prozatím pouze dámské modely, ovšem všechny z jemné kůže a v exkluzivních designech. Pro výrobu používají pouze přírodní materiály a kůže pochází hlavně ze Španělska nebo Itálie. Navíc jsou za opravdu velmi dobré ceny, takže co vám budu povídat, jejich oxfordky z jemné kůže v oranžovo hnědé barvě měly na sobě napsané moje jméno a tak jsem z trhu neodešla s prázdnou :D.

Boty jsem si okamžitě oblíbila. Jsou stylové, měkké a neuvěřitelně pohodlné. Dokonce tak pohodlné, že bych se vsadila, že za posledních minimálně 5 let jsem takhle skvělé boty neměla. Boty mají snad jen jednu maličkost, na kterou jsem si zvykala trochu déle a to je tvrdý podpatek, se kterým by se nestyděla louskat ořechy ani Marfuša. Já jsem totiž při chůzi ráda nenápadná a občas mi vadí, že s tvrdým podpatkem nadělám kolem sebe tolik hluku. Myslím, že při další koupi budu tenhle detail hodně zvažovat. 

Ale jinak se boty mimořádně osvědčily i v dešti, vůbec do nich nezatéká, rychle schnou a s kvalitní impregnací na nich sychravé počasí nezanechá stopy. Boty od Shoe Embassy můžu jedině vřele doporučit, jsou to výrobky skvělé kvality za výbornou cenu a já jsem od teď jejich velkým fanouškem. 

Photos by me

Shoptour: Material

 Shoptour: Material • baraperglova.com

Sometimes I am surprised what treasures I find across when wandering through town. And still I am fascinated about "multimeaning" of local shops. Stationery is not only about paper but about creativity and creation, bike shop is not just about bikes, but about design and lifestyle, store with household goods is not just about plastic buckets, but the products with long-lasting value...And a bookstore Material is not only about books, but it's a colorful world full of ideas and stories.

I love bookshops since ever and I liked here several books, magazines and posters, which (if we would not move) would probably become part of my collection.

Even if I am not ornithologist, I was fascinated with books An Incomplete Dictionary of Show Birds with photographs by Luke Stephenson by their simplicity and beautiful color rendering. Then little Tank Books with books by world famous writers like Franz Kafka, Ernst Hemingway or Leo Tolstoy. They look like a real cigarette boxes, packaged in flip-top cartons and sealed in cellophane. Perfect for a smoking break for non-smoking intellectuals.
I spent a long moment by reading books about people living in London - 50 People of East London and I've Lived in East London for 86 1/2 Years. I loved to read their stories supplemented by photographs or illustrations of their everyday life in this big city.
Lots of creative inspiration I found in the Uppercase magazine, but if I should buy something to my collection, I would definitely think also about posters, like a Le Gun Cat. And cards by Rop van Mierlo are a bit childlike, but maybe that's why I liked them. That's a shame that I do not never send any postcards! 

//

Někdy mě překvapí na jaké poklady při toulkách městem narazím. A nepřestává mě fascinovat, jak jsou zdejší Londýnské obchody ozvláštněné. Papírnictví není jen o papíru, ale o kreativitě a tvoření, obchod s koly není jen o kolech, ale designu a životním stylu, obchod s domácími potřebami není jen o plastových kýblech, ale o produktech s trvalou hodnotou...A knihkupectví Material není jen knihách, ale je to barevný svět plný nápadů a příběhů. 

Knihkupectví mám ráda už odjakživa a tady mě zaujalo hned několik publikací, časopisů i plakátů, které (nebýt našeho stěhování) by se pravděpodobně staly součqástí mojí sbírky. Tedy ne všechny, ale některé určitě.

Ač nejsem žádný ornitolog, knihy An Incomplete Dictionary of Show Birds s fotografiemi Luke Stephensona mě fascinovaly jednoduchostí a krásným barevným zpracováním. Pak malé Tank Books s životními díly světoznýmých autorů jako Franz Kafka, Ernst Hemingway nebo Leo Tolstoj. Vypadají jako skutečné krabičky s cigaretami, včetně obalu s odklopem a balení v celofánu. Perfektní na kuřáckou pauzu pro nekuřácké intelektuály. 
Delší chvilku jsem strávila i nad knihami o lidech žijících v Londýně - 50 People of East London nebo I’ve Lived in East London for 86 1/2 Years. Jejich příběhy jsou protkány fotografiemi nebo ilustracemi jejich všedních dní v tomhle velkoměstě. 
Spoustu kreativní inspirace jsem našla ve vydáních časopisů Uppercase, ale kdyby došlo na tu mojí sbírku, tak bych rozhodně nezůstala jen u knih, ale bavily mě i plakáty, třeba kočičí Le Gun. A pohlednice Rop van Mierlo jsou sice trochu dětinské a infantilní a snad proto se mi líbily. Až je nakonec škoda, že nikdy žádná papírová přání neposílám!

Photos by me

Shoptour: Tokyobike

 Shoptour: Tokyobike • baraperglova.com

Doesn't matter if you are tourist or you Iive in London for a longer time. Tokyobike shop is great for visit in any case. Of course, Tokyobike is primarily small independent bicycle company and they specialize on bikes, but this shop is also about design and simplicity for everyday life. It all start in comfortable ride to enjoy your city on a Tokyobike bike, through taking care about your skin before and after ride with Aésop cosmetic to relaxing and drinking a tea from a cup from Momosan shop during reading some of popular publications like Kinfolk, Another Escape or Cereal

I hesitated to visit this shop for a pretty long while, because I wasn't sure, if it fill my expectations, if it will not be just wasting of time or if someone of my readers would like to read about this shop. But I liked this place. Just because this is not just about bikes but about bringing some value to your life. But it is very hard to explain, you have to try it by yourself ;)

//

Nezáleží na tom, jestli jste turista nebo žijete v Londýně delší dobu. Obchod Tokyobike je pro návštěvu perfektní v jakémkoli případě. Samozřejmě, jak název napovídá, je Tokybike především malá nezávislá firma která se specializuje na výrobu kol, ale tenhle obchod je také o designu a jednoduchosti a pohodlí pro každodenní život. Všechno to začíná pohodlnou jízdou na kole Tokybike, na kterém si teprve správně užijete projížďku městem, přes péči o pleť s kosmetikou Aésop před i po jízdě až po relaxování a pití čaje z šálků z Momosan shopu během kterého si listujete ve známých publikacích jako Kinfolk, Another Escape nebo Cereal.

Váhala jsem s návštěvou tohohle obchodu po docela dlouhou chvíli, protože jsem si nebyla jistá, že naplní moje očekávání, jestli to nebude jen ztráta času nebo jestli si o něm někdo z mých čtenářů bude vůbec chtít přečíst. Ale tohle místo se mi nad očekávání moc líbilo. Snad proto, že není jen o kolech, ale o přinášení hodnot do vašeho života. Ale je to velmi těžké popsat, musíte to vyzkoušet sami ;)

Photos by me

Shoptour: In the Labour and Wait

 Shoptour: In the Labour and Wait • baraperglova.com

I read about shop Labour and Wait for the first time on Kinfolk websites. They wrote "If Kinfolk were a shop, it would want to be just like Labour and Wait in East London." I know exactly what they mean. 

The first few minutes in the store I was embarrassed. I was surrounded by lots of things and it took a while before I realized that I was in the store excited. I went back in time by about 15 years ago into my grandparents' house when my grandpa used for shaving cream, brush and metal razor with replaceable razor blades, when my grandma was preparing lunch in enameled pots, when my grandpa used folding rule for measuring material for new house gadget and my grandma on Sunday cleaned the house and took to using a metal bucket, wooden brush and broom with those long black bristles.

Labour and Wait is a shop with a classic collection of hardware and household goods, but forget on plastic or brushes that revels in all colors! Longlasting value is something that is so typical for Labour and Wait, so here you will find only high quality products from durable materials that will serve you for a long time. But this does not actually mean that you need shop here even less frequently - shop is full of useful products that you will love to discover.

//

O obchodě Labour and Wait jsem poprvé četla poprvé na sktránkách Kinfolku. A tam psali "Kdyby Kinfolk byl obchod, býval by vypadal přesně jako Labour and Wait ve východním Londýně." A já vím naprosto přesně co tím mohli myslet.

Prvních pár minut v obchodě jsem byla na rozpacích, byla jsem obklopená spoustou věcí a chvilku to trvalo, než mi došlo, že jsem v tom obchodě nadšená. Vrátila jsem se v čase tak o 15 let zpátky do domu svých prarodičů, kdy děda používal na holení krém, štětku a kovový holicí strojek s vyměnitelnými žiletkami, kdy babička připravovala oběd ve smaltovaných hrncích, kdy děda v dílně skládacím metrem měřil materiál na nějaký nový zlepšovák a babička v neděli uklízela dům a vzala si na pomoc kovový kýbl, dřevěné kartáče a smeták s těmi dlouhými černými štětinami. 

Labour and Wait je obchod s klasickými domácími potřebami, ale zapomeňte na plasty nebo smetáčky co hýří všemi barvami! Trvalé hodnoty je něco, co je pro Labour and Wait typické, a proto tady najdete jen kvalitní zboží z trvanlivých materiálů, které vám budou sloužit hodně dlouhou dobu. Neznamená to ovšem, že byste sem potřebovali snad o to méně častěji - obchod je plný užitečných produktů, které budete rádi postupně objevovat.

Photos by me

Speaking about Spring,...

 Speaking about spring,... • baraperglova.com #h&m 

...what about a bit pink? These photos are from H&M Home Spring/Summer collection for 2014. This style a bit reminds me Designers Guild style, maybe because of the combination of furniture and the colors?...

Anyway, I like this styling, a lot of soft furnishings in soft colors, fresh flowers in more vases than one,...And I don't know if it is necessary to mention the beauty of nice shape of sofa and amazing coffee table with thin frame and marble top. Yes, marble top will be on my "I LOVE IT!" list for a long time :)

Have a great middle of this week, we have just two more days till weekend! :)

//

Když už mluvíme o tom jaru, co takhle trochu růžové? Tohle jsou fotografie z H&M Home kolekce pro jaro/léto 2014. Tenhle styl mi trochu připomíná styl Designers Guild, snad kvůli té kombinaci kusů nábytku nebo snad kvůli těm barvám?...

Nicméně, moc se mi líbí ten styling, hodně měkkých doplňků s jemných barvách, čerstvé květiny ve větším počtu váz a ne jen v jedné,...A to snad ani nemusím zmiňovat jak pěkný tvar má ta pohovka a jak hezký je ten stolek s tenkým rámem a mramorovou deskou. No jo, mramorové desky budou na mém seznamu věcí, co se mi stráášně mooc líbí ještě asi hodně dlouhou dobu :)

Mějte krásnou středu, jsme uprostřed týdne a máme už jen dva další dny do víkendu! :)

Images via H&M