nature

In between.

In between. Traveling around the Europe via baraperglova.com

I think it would be a shame be only 2 kilometers from Denmark and don't do a short trip to this beautiful country. Actually on the way we found our dream house in small village here, but this is story to be continued :)

So yesterday me made a little trip to Tønder, small city with very interesting architecture. I thought that there must lived very inept architect, because a lot of the houses are so crooked that I am wondering that they still can stay. Our current host later told us that this is because the land is still very watery so is moving and the houses only adapt to this situation. 

The picture above is tower of Tønder museum, where is currently exhibition of work Danish designer Hans J. Wegner. I think you definitely know some of his chairs, they are real icon. I would love to see whole exhibition and take few pictures, but we will see if we will have enough time for it.

If you don't know this designer or you want to know him better or buy one or more of his amazing work, I recommend to check these websites where you can also discover art and design of related artists and categories. 

//

Myslím, že by byla děsná škoda být jen pouhé dva kilometry od Dánska a neudělat si tam výlet. Takže jsme si tam cestu našli včera a během naší cesty jsme dokonce objevili dům našich snů (a shodli jsme se na něm, takže to nemohla být náhoda), ale o tom příště.

Nechali jsme si doporučit blízký Tønder, město s velmi zajímavou architekturou. Zpočátku jsem si vážně myslela, že ve městě měli jen tak moc nešikovného architekta který jim domy postavil tak křivě, že jsem se nepřestávala divit jak je možné, aby ještě stály mezi námi. Později nám naše současná hostitelka prozradila, že to je proto, že země v téhle oblasti je stále ještě hodně vodnatá a neustále v pohybu, takže se domy jen přizpůsobují jejímu stavu.

První fotka je věž Tønderského muzea, kde momentálně probíhá výstava dánského designéra Hanse J. Wegnera. Myslím, že některé z jeho židlí byste určitě poznali, jsou to opravdové ikony. Umírám touhou vidět tu výstavu celou a zachytit její skvosty fotoaparátem, ale uvidíme, jak nám bude čas nakloněn. 

Pokud tohoto designéra neznáte, či ho chcete poznat lépe nebo dokonce koupit jedno či více z jeho děl a prací, doporučuji navštívit tyto stránky, kde můžete také prozkoumat práci napříč podobnými umělci.

In local restaurant we ate a huge burger. I mean really huge. It was so huge that on the plate would be lost even the Bermuda Triangle. Service in Denmark is not for A+, but I was grateful even for this bistro because in Denmark are not really friendly with dogs in restaurant and this one (except the stand with hot dogs outside) was the only where we could enter with Bernard.

I think we will come back to this city, there is one old shop with interesting story behind and cool products inside :) Perfect for one of my Shoptours!

Then we continued in the way around to see some another worth to see points and I just had to take few pictures of sheep. I love them! :D Especially the little ones and how crazy they jump :))

//

V místní restauraci jsme si dali burger. Myslím jako fakt velký. Dokonce tak velký, že by se na tom talíři s mega porcí hranolek ztratil i Bermudský trojúhelník. Oblsuha by ode mě teda určitě nedostala áčko, ale na druhou stranu jsem za tohle bistro byla vděčná, protože to bylo jediné zařízení s teplým jídlem (snad jen kromě stánku s deluxe párky v rohlíku venku), kde byli přívětiví i k našemu chlupatému společníkovi a kam jsme mohli vstoupit i s ním. Jako by snad měl v kožichu blechy, nebo nosil dovnitř špínu nebo štěkal,...počkat...jo tááák!

Ve městě jsem objevila i další pěkný přírůstek pro svoje shoptours, takže snad aspoň kvůli tomu bychom se tam mohli vrátit.

Z města jsme pokračovali dál na prohlídku dalších zastávek, které stojí za to vidět, jen jsme občas museli zastavit uprostřed silnice, abych si vyfotila ovečky. Ty buclatý byly stejně nejlepší. A taky ty nejmenší, jak hopkaly po louce.

This last picture doesn't seems special but this is the road right along the borders so literally there is Germany on the left side of the road and Denmark on the right side. We went there because we wanted to see the coast with open sea view but there wasn't cliff which would make a border between the land and the sea and the land continued for another few tens of meters till it finally merged with sea so it was not that nice view. 

But I am soooo looking forward for tomorrows trip (I am writing this yesterday so today's. I hope you got it). Just wish us luck with the weather, I hope will not be rainy and I'll take few pictures again. There will be definitely a lot to catch with my lens! :)

//

Poslední fotka sice nevypadá, že by byla významná, ale ve skutčnosti je to silnice přesně podél hranic, takže doslova jsme měli na levé straně silnice Německo a na pravé Dánsko. Po téhle cestě jsme se vydali hlavně proto, abychom viděli pobřeží s otevřeným mořem, jenže tam vlastně nebyl žádný útes, který by tvořil s mořem hranici a země pokračovala ještě dalších několik desítek metrů než volně splynula mořem a ten pohled za to až tolik nestál.

Ale náááramně se teším na výlet zítřejší (píšu to včera takže dnešní, teda jestli mi rozumíte), jen ještě musím uplatit ďábla, aby jsme měli pěkné počasí či aspoň aby nepršelo a já mohla zachytit znovu pár záběrů. O takové tam totiž rozhodně nebude nouze!

In between. Traveling around the Europe via baraperglova.com

People: Emil's goatfarm in Medulin

IMG_3067.jpg

We planned goat farm trip for another day than we actually were, moreover we went there a bit late, around 6 pm so I hoped that I will have enough light for catching few shots. But I was excited about going to this farm, because I want create new category People and devote there a space to what interesting people do for living or what they do for pleasure.

Upon arrival at a small farm in Medulin showed the most enthusiasm our Bernard, who happily bark like crazy and in his eyes you could literally see the desire to play for a while shepherd dog and run into a goats. In his case they would probably run away, rather than form in a flock, so Peter stood at a distance and I went to meet the smiling Emil, owner of this farm. Emil welcomed us with a firm and hearty handshake and immediately apologized, he did not speak much English, but who felt embarrassed was actually me because he could communicate in German and Italian. By the way as we noticed during our stay, it is quite common for Croats speak these languages.

Emil bought the first goat 31 years ago, when his daughter was born and laughing adds that as the family grew, grew the flock as well. Before goat farm was founded he worked as economist at different companies, but as he himself admits, he had always been an environmentalist in his mind, so the farm was quite natural decision. Now he has about fifty goats and this year expect production of 10 - 15 kilos of goat cheese a day.

A lot of customers who buy Emil's cheese there are regular customers, but they did not have problems with sales anyway. When recently intervened in Croatia goat disease, a lot of farms were significantly affected, but it wasn't the case of Emil's farm and his cheese is even more desirable.

It was not easy to take pictures of goats up close, because they hopped across the farm and were quite restless. But the order was very well taken by two Croatians shepherds and I must say they were one of nicest dogs I've seen in a while :)

Then we went to see the small cute goatlings that are currently still in the corral and before leaving Ivo showed us the amazing space where goats graze. They haven't available only garden and olive grove, but huge field just across the road as well. Happy goats :))

But our excursion didn't end here. We stopped in the center of Medulin at Emil's wife Ingrid, who showed us the space where goat's milk cheese is produced. Inside, everything was pretty clean and quiet as the first batch of cheese they will produce next week, because season right begins. Ingrid showed me all the machines, instruments and apparatus for producing and then the grids where goat cheese matures. On them sat a few cobs first cheese they prepared just only for their own consumption.

I really admired them for all they established by themselves as well as manufactures a cheese. On the way back Ivo told us that Emil and Ingrid are both really hardworking people. They have always been very active, Emil was for 6 years as a farmer and Medulin mayor at the same time and I just said that I should to take them as an great example.

//

Výlet na kozí farmu jednoho z přátel našeho hostitele Iva jsme měli původně naplánovnaou na jiný den, než jsme skutečně byli, navíc jsme dorazili až v podvečer, chvíli po šesté, kdy se už výrazně smrákalo a tak jsem doufala, že zachytím aspoň pár záběrů dokud bylo aspoň trochu světlo. Ale moc jsem se na farmu těšila, hlavně proto, že jsem už dlouho plánovala kromě toulek po obchodech (Shoptours) založit i kategorii, která by byla věnována lidem a tomu co dělají, co je jejich řemeslo, čím se živí nebo alespoň čím se baví.

Po příjezdu na malou farmu v Medulinu projevoval nejvíc nadšení náš Bernard, kdy radostně štěkal jako o závod a v jeho očích jste doslova mohli spatřit tu touhu si na chvíli zahrát na pasteveckého psa a ty kozy pěkně prohnat. V jeho případě by se spíš rozutekly než utvořily stádo, takže s Petrem stáli opodál a já se vydala vstříc usmívajícímu se Emilovi, kterému farma patří. Emil nás přivítal pevným a srdečným stiskem ruky a hned se omlouval, že neumí moc anglicky, ale zahanbeně jsem se cítila já, protože on se uměl domluvit ještě německy a italsky, což, jak jsme si během našeho pobytu všimli, je u Chorvatů poměrně běžné.

Emil si pořídil první kozu před 31 lety, když se mu narodila dcera a se smíchem dodává, že jak se rozrůstala rodina, rozrůstalo se i stádo. Předtím, než kozí farmu založil byl ekonom v různých firmách, ale jak sám přiznává, myslí byl vždycky ekolog, takže farma byla poměrně přirozeným rozhodnutím. Teď má koz kolem padesáti a letos očekává výrobu 10-15ti kilogramů kozího sýra denně.

Spousta zákazníků, kteří u něj kupují sýr jsou stálí zákazníci, ale ani tak nemají s odbytem problémy. Když před nedávnem zasáhla v Chorvatsku kozí choroba, spoustu farem to znatelně zasáhlo, ale Emilovy farmy se to nedotklo a jeho sýr je tak ještě více žádaný.

Nebylo snadné kozy vyfotit zblízka, protože neposedně hopkaly po celé farmě a byly poměrně dost živé. Ale o pořádek měl dobře postaráno párek dvou černých chorvatských pasteveckých psů a musím říct, že milejší hafany jsem už dlouho neviděla :)

Pak jsme se šli podívat na malá kůzlátka, která jsou momentálně ještě v ohradě a před odjezdem z farmy nám ještě Ivo ukazoval ten úžasný prostor kam se kozy chodí pást. Nemají totiž k dispozici jen zahradu a olivovníkový sad, ale ještě celé obrovské pole hned přes cestu. Šťastné to kozy! :))

Na samotné farmě ale naše exkurze neskončila. Zastavili jsme se v samotném centru Medulinu u Emilovy ženy Ingrid, která nám ukázala prostory, kde se z kozího mléka vyrábí sýr. Uvnitř bylo všechno nádherně čisté a tiché, protože první várka sýra se tu bude vyrábět až za týden, sezóna totiž terpve začíná. Ingrid mi ukázala všechny stroje, nástroje a přístroje pro výrobu a taky rošty, kde kozí sýr dozrává. Na nich trůnilo pár bochníčků prvního sýra, který si zpracovali zatím jen pro vlastní spotřebu.

Moc jsem je obdivovala za to, že všechno co mají si zřizovali svépomocí, stejně tak vyrábí i sýr. Ivo mi cestou ještě doplnil, že Emil i Ingrid jsou oba dva opravdu tvrdě pracující lidé. Vždycky byli hodně aktivní, Emil byl dokonce 6 let jak farmářem, tak i Medulinským starostou současně a já jsem si hned říkala, že bych si z nich měla vzít příklad.

Hello flowers!

Hello flowers! • via baraperglova.com

Everywhere it sucks when it's raining. Even at the sea. I swear. Important is find some funny activity. And I love to be creative so much! I took Bernard for the walk and for flower hunting. For the next time I should go a bit later than after rain, because all pretty blossoms are closed. So I took just few Daisies, olive tree twigs and and except the cone on the right side here I finish with my knowledge about flower terminology. 

And how far are you with the Spring? Do you already have flowers around?

//

Všude je to pruda, když prší. I u moře. Fakt. Ale abych neopakovala to, co jsem před pár dny napsala na svůj Twitter :) Důležitý je si v tý prudě najít nějakou činnorodou činnost. A já tak miluju být kreativní! Vytáhla jsem Bernarda ven a šla na lov květin do okolí. Pro příště se vystříhám pokusů hledat ty nejhezčí po dešti, protože většina z nich je zavřená. Tak jsem natrhala aspoň pár krásných sedmikrásek, větévek z olivovníku a kromě té šišky vpravo, kterou bezpečně poznám tady moje botanické znalosti co se týče názvů končí :)

A jak daleko je s rozpukem jaro u vás? Kvetete?

Photos by me

Monday Quick Start!

Monday Quick Start! • weekend with deers • Blog baraperglova.com

Hi guys! How was your weekend? Our was absolutely amazing! :) On Saturday we went to bruch in one of the nicest restaurant I've ever been, but more I'll tell you this week because it was a part of my tours :)
And then we continued to Richmond park. Such an amazing place! But if I should to visit this park again I would wait for summer, because the nature must be in the summer amazing.

On our way we met this group of beautiful deers and does. There was about 200 of them! I tried to approach as much as it was possible and it was really special feeling. I stood just few meters by them and I felt as like suddenly everything was quiet and there was just me, my camera and two hundred of unpredictable forest creatures who, if they would be angry, would crush me like a raspberry. But I liked that feeling, I think from now on I want them to still be around. Live in a small house in the forest, where the rush of the city does not have a chance to get.

//

Ahoj! Jaký byl váš víkend? Ten náš byl naprosto úžasný! :) V sobotu jsme vyrazili na brunch do jedné z nejhezčích restaurací, ve které jsem kdy byla, ale víc vám povím tento týden, protože to byla součást mých pravidelných cest po zajímavých místech :)
A hned potom jsme šli na celodenní pěší výlet do Richmond parku. Jak nádherné místo! Ale jestli bych měla tenhle park navštívit znovu, počkala bych si na léto, protože v tu dobu musí být park ještě krásnější.

Na naší cestě jsme potkali celé stádo překrásných jelenů a srnek. A povím vám, bylo jich tam asi tak kolem dvou set! Snažila jsem se k nim přiblížit tak moc jak to jen šlo a byl to velmi zvláštní pocit. Stála jsem jen pár metrů od nich a cítila jsem se, jako by všechno najednou utichlo a byla jsem tam jen já, můj fotoaparát a dvě stě nepředvídatelných lesních tvorů, kteří kdyby se rozzobili, rozmáčkli by mě jako malinu. A kupodivu se mi ten pocit ohromně líbil a myslím, že by se mi líbilo být jim od teď pořád na blízku. Žít na samotě u lesa, kam ruch velkoměsta nemá šanci dorazit.

 

Photo by me 

 

Last week.

So tomorrow will officially start our last week in UK. It was amazing adventure and I am glad that we decided to move here, but I am more excited about adventure which is waiting for us from beginning of February. For last week I have still a lot of places I want to see, photograph and write about, plus we have some plans and dinners with friends who are living here so I hope that I can carve up myself to make everything in time. This is what everyone normally do if one person cannot catch everything, right? :))

I am looking for all the new natures and environments, food, lifestyles and people we'll meet and more I am looking forward to write about all these amazing things to you. 

Happy last week!

//

Tak tedy zítra oficiálně začíná náš poslední týden tady v Anglii. Bylo to úžasné dobrodružství a jsem i přes všechny možné nezdary moc šťastná, že jsme to nakonec udělali a přestěhovali se sem, ale ještě víc natěšená jsem na to dobrodružství, které nás čeká od začátku února. Na poslední týden mám pořád ještě hromadu míst, která tady chci vidět, vyfotit a napsat o nich, plus máme ještě naplánované večeře s přáteli, kteří tady žijí, takýe doufám, že se budu tedy moct rozkrájet, abych to všechno stihla. Tak to přeci lidé běžně dělají, když sami nemůžou něco stihnout :))

Těším se na nové přírodní zázraky, jídla, životní styly i lidi, které potkáme a ještě víc se těším až o všech těch krásných věcech budu psát přímo vám.

Krásný finálový týden!

All pictures via my Pinterest
1 / 2 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7 / 8 / 9